Folklorní putování


Termínem fajáns označujeme druh hrnčířských výrobků většinou načervenalé nebo nažloutlé barvy, které jsou pokryty bílou glazurou. O tom, jak fajáns vzniká a odkud pochází, jsme si povídali s lektorkou Alexandrou Kaňovskou:

Znalost fajánse datujeme do 16. století spolu s příchodem Habánů na území Moravy. Habáni byli odnoží křesťanů, která praktikovala tzv. nový křest – tedy křtili zásadně až na základě vyznané, dospělé víry. Spolu s rozmachem křesťanství byli postupně vyháněni, až se ze Švýcarska dostali k nám do Mikulova, roku 1526. Od této doby se na Moravě traduje výroba tzv. habánské keramiky, tedy fajáns.

Správními centry Habánů se stal Mikulov, Strachotín a přilehlé okolí. O veškeré své činnosti si vedli kroniky. Příslušníci komunity žili ve společných domech. Součástí domů byla přízemní dílna, ve které vyráběli nejen keramiku, ale provozovali i další řemesla. Prosluli například výrobou příborů. Vedle dílny se nacházela společná jídelna, samotné obytné prostory pak byly situovány v patře. Habáni byli uzavřenou komunitou, kterou čeští páni rádi najímali právě kvůli jejich zručnosti na nejrůznější řemesla, třeba výrobu kachlových kamen. Důkazem jejich zručnosti je také vodní mlýn ve Slupi. Nejvíc je ovšem proslavila keramika. Jejich jídelní soupravy se vyvážely do celé Evropy.

Po bitvě na Bílé hoře byli Habáni z Moravy vyhnáni. Odešli nejdříve na Slovensko, poté do Polska, do Ruska a dále. Někteří z nich se nechali rekatolizovat, aby se mohli vrátit zpět na Moravu, kde se cítili doma. Zakládali tzv. toufarské dílny, postupně přijali místní lidový folklor a motivy z něj se začaly používat při malování keramiky.

Základem fajánsů je velmi jemná keramika, která často svým vzhledem připomíná porcelán.

Keramika se vytočí na hrnčířském kruhu, vypálí a po vychlazení se glazuje bílou glazurou. Dříve se používala olovnato-cíničitá glazura, dnes je zirkonová bezolovnatá. Do syrové glazury se nanáší dekor (pozn. tzv. muflované barvy) – žlutě, červeně, apod.

A jak dlouho celý proces trvá?

Záleží pochopitelně na šikovnosti, ale malý talířek představuje zhruba hodinu práce, počínaje od přípravy hlíny. Ta se musí vytěžit, rozplavit ... Zkrátka se připraví materiál, ze kterého se dá vytočit třeba talířek. Výzdobu můžeme udělat i přímo do hlíny. Když je základ hotový, začištěný, hlína se vypálí, glazuje, dekoruje a znovu vypálí. Technologických postupů je více, trvají od několika minut do půl hodiny.

Od kdy se keramice věnujete?

Když to vezmu i se školou, tak od roku 1972 dodnes.

Kdo Vás k tomuto tradičnímu řemeslu přivedl?

Já jsem od malička měla ráda hlínu, ráda jsem malovala. Moje babička vždycky říkala, že budu keramičkou a podporovala mě v tom. A i když pak zemřela, to jsem zrovna začala chodit do první třídy, něco z té její podpory ve mě zůstalo.

Text a foto: Barbora Kmentová


Datum Nadpis
01.04.2018 O řemesle, tradicích a dědictví po dědečkovi
21.02.2018 Pozemky a dílny se zřejmě vrátí do škol
21.02.2018 Havlíček: Pozemky a dílny by se měly do dvou let opět vyučovat
10.09.2017 Nejstarší mechanická tkalcovna v Čechách je využívaná z pětiny
16.07.2017 Skanzen Veselý Kopec lákal na řemesla, přišlo 9000 lidí
15.07.2017 Dny lidové architektury začaly ve skanzenu Vysoký Chlumec
10.05.2017 Češi mají z řemeslníků nyní největší zájem o služby zedníků
17.03.2017 Archeologové našli v děkanátu fakulty hroby i rytinu z 10. století
03.08.2016 Pro mistrovskou zkoušku by měly být potřeba i ekonomické znalosti
01.06.2016 Výstava ukazuje českou bižuterii ne jako surovinu, ale jako šperk
29.04.2016 Um jabloneckých řemeslníků a sklářů se spojil v unikátní minci
27.04.2016 Hrad Helfštýn v noci na neděli obsadí kováři při Nočním kování
23.02.2016 V České Lípě objevili vypálený otisk ruky středověkého hrnčíře
15.12.2015 V centru Brna je vystavený pohyblivý betlém s 500 postavičkami
04.12.2015 Prohlídka betlémů je tradičním cílem v adventní době
Všechny související články