Atentát na Reinharda Heydricha

70 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora

Jan Kubiš (vlevo) a Jozef GabčíkJan Kubiš (vlevo) a Jozef Gabčík České země měly být v době 2. světové války hospodářsky plně propojeny s Německou říší. O potlačení sabotáží a odboje se zasazoval protektor Reinhard Heydrich. Po svém nástupu v září 1941 nastolil soubor represálií (stanné právo, popravy). 27. května 1942 došlo na území Protektorátu Čechy a Morava k události, která se nesmazatelně vepsala do světových dějin. Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl nejvýznamnějším vystoupením českého odboje za druhé světové války a také jedním z nejdůležitějších odbojových činů v nacisty obsazené Evropě. Na jeho přípravě a provedení se podílely jak vojenský zahraniční, tak civilní domácí odboj. Londýnská exilová vláda prezidenta Beneše vyslala za účelem odstranění Heydricha parašutistickou skupinu Anthropoid a podpůrné skupiny Silver A a Silver B. Čin spáchali Jozef Gabčík a Jan Kubiš v Libni při protektorově cestě z Panenských Břežan do centra Prahy. Heydrich nezahynul bezprostředně po atentátu, ale až za týden na otravu krve. Následovalo zatýkání lidí zapojených do odboje, celých rodin včetně dětí. Všichni byli obvykle bez soudu posíláni na popraviště v Praze, Brně, Pardubicích a Klatovech, nebo do koncentračních táborů. Období tzv. heydrichiády vyvrcholilo vyhlazením obcí Lidice a Ležáky. Atentátníci se spolu s dalšími pěti výsadkáři skrývali v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde byli nakonec prozrazeni a v nerovném boji padli.

U příležitosti 70. výročí atentátu se v České republice koná několik vzpomínkových akcí a výstav, o nichž vás budeme na této stránce průběžně informovat.

 

Atentát na Heydricha na ČRo 3 - Vltava

Z archivu Českého rozhlasu 3 - Vltava vám přinášíme desetidílný rozhlasový dokument, v němž je zaznamenáno podrobné vyprávění posledních žijících aktérů, svědků a pamětníků velkého válečného příběhu. V seriálu, který autor Miloš Doležal připravil ve spolupráci s Michalem Šimkem a v režii Markéty Jahodové, nechybí ani postřehy historiků. Poslechněte si

 

Muži odplaty

V rámci dvoudenní akce nazvané 70 let operace Anthropoid / Muži odplaty se v Thomayerových sadech v Praze 8 – Libni rozprostřel britský výcvikový tábor. Návštěvníci se v něm mohli dozvědět, jak vypadal běžný život československého vojáka u britských jednotek či jak probíhal výcvik. Součástí byla i dobová módní přehlídka. V neděli 28. května se pak odehrála rekonstrukce atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

 

70 příběhů Paměti národa

Na Karlově náměstí jsou od 27. května do 18. června zpřístupněny kulisy koncentračního tábora. Unikátní výstavu průběžně doplní bohatý doprovodný program pro školy i širokou veřejnost – besedy s pamětníky, historiky, filozofy, filmové projekce, komentované prohlídky. Cílem výstavy je zejména představit návštěvníkům 70 příběhů lidí, kteří se zapojili do československého protinacistického odboje.

 

Výstava ve Valdštejnské zahradě

Výstava instalovaná v zahradě Valdštejnského paláce v Praze nabízí přes šedesát panelů s dobovými fotografiemi a přináší podrobné svědectví o atmosféře v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, o vzniku odbojových organizací, o výcviku československých parašutistů ve Velké Británii, až po okolnosti atentátu samotného a jeho dopadu na české obyvatelstvo. Expozice se rovněž zabývá osudy jednotlivých atentátníků i lidí, kteří za jejich ochranu položili život. Výstava je přístupná od 24. května do 15. července.

 

Připravuje se

Památník parašutistů v místech, kde byl spáchán atentát (Foto: mtu)Památník parašutistů v místech, kde byl spáchán atentát (Foto: mtu) Někomu život, někomu smrt je název výstavy, která bude slavnostně zahájena 4. června 2012 Libeňském zámku v Praze.

Hrdinný boj parašutistů v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje si připomeneme 18. června benefičním koncertem ve prospěch rodného domu Jana Kubiše, od 17 h.

Od 19. do 22. 6. budou v rámci Karlínského filmového léta představeny projekce filmů připomínajících události r. 1942. Letní kino, areál ČRo Regina, Hybešova ul.

30. června proběhne rekonstrukce popravy českých vlastenců v Kobylisích pod názvem Sokolové proti hákovému kříži, aneb vzpomínka na hrdiny sokolského odboje. Kobyliská střelnice, Žernosecká ul., od 10 h.

Bezpečnostní složky včera a dnes aneb Stanný soud s představiteli pravoslavné církve je název akce, která proběhne 3. září před KD Krakov, Těšínská ul., Bohnice, od 10 h.

 

Místa spjatá s heydrichiádou

Barokní kostel Pravoslavné církve československé pod Karlovým náměstím dnes nese jména svatých Cyrila a Metoděje a jeho součástí je Národní památník hrdinů heydrichiády. Po atentátu na říšského protektora Heydricha zde biskup Gorazd ukrýval sedm parašutistů, kteří se na tomto činu podíleli. Na 800 příslušníků německých ozbrojených sil se přes dvě hodiny pokoušelo zneškodnit obránce kostela, kterým nakonec došlo střelivo. Hrdinství odbojářů připomíná expozice v kryptě kostela a pietní akt v den dobytí kostela (18. června).

Obec Lidice se za 2. světové války stala symbolem nacistické zvůle. 10. června 1942 byla vypálena a následně srovnána se zemí jako akt pomsty za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha; muži byli zastřeleni, ženy a děti odvezeny do koncetračních táborů, část dětí byla dána na převýchovu do německých rodin. V roce 1947 byly založeny nové Lidice, oddělené od původní obce růžovým sadem. Na místě lidické tragédie stojí dnes muzeum a pietní místo s Pomníkem dětských obětí války. Multimediální expozice je tvořena, kromě světelných projekcí, i z několika dochovaných předmětů ze zničené obce.

Osada Ležáky pod vrchem Zárubka se stala další z obětí německé odvety po smrti Heydricha. Chudí kameníci ani netušili, že se ve Švandově mlýně ukrývá vysílačka Libuše, kterou obsluhoval parašutista ze skupiny Silver A, vyslané do Čech z Londýna. Domky byly vypáleny a srovnány se zemí, nacisté zničili i rybník a změnili koryto potoka, aby vše spjaté s Ležáky zmizelo z mapy. Muže i ženy zastřelili v pardubickém Zámečku nebo odvlekli do koncentračních táborů, děti odvezli do Německa. Událost z 24. 6. 1942 připomíná památník s expozicí historických dokumentů.

Hlavním popravištěm v Praze se po atentátu stal areál kobyliské střelnice. Nacisté využili staré sportoviště, odsouzení čekali na smrt v bývalé konírně. V období mezi 30. květnem a 3. červencem zde bylo zabito více než 500 osob, mezi nimi například předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, atlet Evžen Rošický a skupina občanů Lidic. Další vlna poprav (4.-5. září) zahrnula představitele pravoslavné církve s biskupem Gorazdem. Od roku 1978 je střelnice národní kulturní památkou a slouží jako pietní místo.

Několik protinacistických odbojových organizací se v roce 1942 soustřeďovalo v Pardubicích a okolí. Jedna z nich připravovala i atentát na protektora Heydricha. Gestapo si zřídilo své východočeské ústředí v Zámečku, bývalé vile uhlobarona Larische ve čtvrti Pardubičky. Sídlo původně sloužilo k pobytu v období honů a dostihů. Gestapo zde vedle cvičné střelnice vybudovalo i popraviště, ve sklepení vily pak malé vězení. V roce 1975 byl v areálu Zámečku dokončen památník.

 

Související odkazy

Protektorát Čechy a Morava

  • Projekt na stránkách Radia Praha zde