Související články

ZprávyU voličů v zahraničí jasně zvítězil Schwarzenberg, Zeman je druhý

KrajanéZ ukrajinské Volyně se do Čech vrátila i rodina Ludmily Kulhánkové

Jednou z našich nejpočetnějších krajanských komunit na světě byli už na přelomu 19. a 20. století Češi žijící na Ukrajině, zejména na Volyni. Vznikly tu desítky českých obcí. Kolem čtyřiceti tisíc Volyňáků se do Československa vrátilo po druhé světové válce. A další reemigrační vlna následovala na začátku 90. let, kdy naše krajany z oblastí zasažených výbuchem černobylské jaderné elektrárny zpátky do Česka pozval tehdejší prezident Václav Havel. Tehdy se se svou rodina do Kopidlna na Jičínsku přestěhovala i Ludmila Kulhánková: Více

UdálostiCena Paměti národa: Josef Holec

Rodina Josefa Holce našla nové místo pro život na Volyni, tedy na území dnešní Ukrajiny. Zde se také v roce 1918 Josef narodil. Když vychodil obecnou školu, začal pracovat v hospodářství svých rodičů. Jenže přišla válka a ta mu změnila život. Více

KrajanéAkademik Stojko ze Lvova: Češi civilizovali Podkarpatskou Rus

Profesor Štěpán Stojko z ukrajinského Lvova je významný a uznávaný přírodovědec, lesník i ochránce přírody. Narodil se na Podkarpatské Rusi krátce po vzniku samostatného Československa. Díky historickým zvratům, které se v této části Ukrajiny odehrály v průběhu 20. století, měl ale během života hned několik státních občanství. Kromě československého také maďarské, sovětské a dnes ukrajinské. Vždy si ale uchoval velmi úzkou vazbu k Československu i k České republice. Na Dnech české kultury ve Lvově jsme s ním natočili rozhovor: Více

KrajanéJan Korolčuk ze Lvova bojoval u Dukly

Celý letošní říjen byl v ukrajinském Lvově věnován Dnům české kultury. K oslavě státního svátku 28. října, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa, je už tradičně pořádá tamní český generální konzulát. Na koncertech, výstavách i přednáškách se scházeli nejen čeští krajané, kteří ve Lvově a jeho okolí žijí, ale i ukrajinská veřejnost. Více

KrajanéV Orlických horách opět byly děti českých krajanů z černobylské oblasti

I letos se na Pastviny v Orlických horách vydaly děti českých krajanů z Ukrajiny, z oblastí zasažených výbuchem černobylské jaderné elektrárny. Jejich třítýdenní ozdravný pobyt pořádá Česko - ruská společnost a každoročně ho dotuje české ministerstvo zdravotnictví. Přesto je pro české krajany v Žitomyru, Malíně, Malinovce nebo Kyjevě stále těžší děti do Čech posílat. Na cestu do Česka šetří rodiny celý rok. Více

UdálostiKrajanské děti z Ukrajiny přijely opět do Orlických hor

Na Pastvinách v Orlických horách v těchto dnech trávily třítýdenní ozdravný pobyt tři desítky dětí českých krajanů z Ukrajiny. Jejich rodiny bydlí v oblasti, která se dodnes potýká s důsledky havárie černobylské jaderné elektrárny, a tak děti z Malinovky, Malína, Žitomyru a dalších obcí tohoto regionu jezdí opakovaně do Česka, aby si tu upevnily zdraví a naučily se také lépe česky. Jejich pobyty za finanční pomoci ministerstva zdravotnictví, kraje a řady soukromých sponzorů pořádá už tradičně Česko ruská-společnost a předsedy její České rady Tomáše Lukavského jsme se přímo na místě zeptali na podrobnosti: Více

KrajanéO hudbu v bratrské církvi v Česku se stará mladý krajan z Rumunska

Peregu Mare je docela obyčejná vesnice na severozápadě Rumunska, blízko maďarských hranic. Už víc jak sto let tu ale žijí Češi. Stěhovali se sem v době, kdy i tato část Rumunska patřila k rakousko - uherskému mocnářství, dodnes si ale udrželi bezvadnou češtinu a českobratrskou víru. Z Peregu pochází i mladý hudebník a pedagog Ladislav Moravetz. Po studiích na Moravě a v Německu se stal celocírkevním kantorem Českobratrské církve evangelické. Více

KrajanéČeská komunita žije i v ukrajinském Melitopolu. Krajané se znovu učí česky

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na jižní Ukrajinu. Druhým největším městem Záporožské oblasti je Melitopol s více než 150 tisíci obyvateli. Původně tureckou osadu Kyzyl-Jar uprostřed stepi dobyli v 18. století kozáci, a celá oblast tak připadla carskému Rusku. Na místě osady vyrostlo město, kde dnes žije i nevelká komunita českých krajanů. Jak se sem dostali a jak tu dnes žijí? Více

KrajanéSovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků

Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané, kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více