Související články
Češi v zahraničíSovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků
Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první
výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi
československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními
oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané,
kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později
přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu
odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před
nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z
Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR
trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto
projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech
historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více
UdálostiPrezident Havel měl před 20 lety osobní podíl na přesídlení Čechů z černobylské zóny
Čeští krajané z Ukrajiny, kteří byli zasaženi havárií
černobylské jaderné elektrárny, si právě letos připomněli dvacáté
výročí svého přesídlení do Československa. Osobní podíl na tom
měl i tehdejší prezident Václav Havel, kterému zástupci Čechů z
Volyně předali při jeho státní návštěvě v Moskvě svou žádost o
repatriaci. Na celou akci, při níž se do Čech vrátilo přes 1800 lidí
ohrožených Černobylem, vzpomíná předseda Rady černobylských
krajanů Boris Iljuk: Více
Češi v zahraničíČeši doputovali až na Krym, krajané dnes žijí i v Simferopolu
Češi na Krymu žijí už půl druhého století. Ti první sem přišli v
r. 1861, aby zúrodnili pole a zabydlili opuštěná hospodářství po
Tatarech. Založili tu dokonce i několik vesnic. Bohemka Krymská,
dnešní Lobanovo, si letos připomněla 150 let od příchodu prvních
českých rodin. Jejich potomci dosud žijí v Alexandrovce nebo Bratském.
Stále se považují za české krajany, většinou už ale nemluví
česky. Z vesnic se ale také stěhovali do měst. Česká komunita tak
žije i v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky,
která je součástí Ukrajiny. Více
Češi v zahraničíČeští krajané oslavili 150. výročí svého příchodu na Krym
Vesnice Lobanovo na Krymu si v těchto dnech připomněla, že to je
právě 150 let, kdy do ní přišli první Češi. Usadili se ve zdejší
stepi, kromě původní Bohemky tu postavili i další vesnice a dodnes tu
hospodaří. Nejstarší generace dosud mluví pěknou češtinou, zato
malé děti se tu česky znovu učí. Vypravme se do Lobanova na Ukrajině
na oslavy 150. výročí: Více
Češi v zahraničíČeši v ukrajinském Čechohradě žijí už téměř půl druhého století
Široké cesty tu jsou osázené stromořadím, večer co večer se tudy
vracejí krávy z pastvy. Venkovské statky mají malované štíty a z
hospodářských dvorů se ozývá bučení. Na březích potoka kejhají
husy a v neděli se nad návsí rozklinká kostelní zvonek. To nejsou
Ladovy Hrusice před sto lety, ale dnešní vesnice Čechohrad v
Zaporožské oblasti na Ukrajině. Češi ji tu založili před sto
čtyřiceti lety. Čím se ovšem Čechohrad zásadně liší od Hrusic, je
to, že tu na náměstí stále ještě stojí obří socha V. I. Lenina. O
Čechohradě uslyšíte v repríze dnešní krajanské rubriky: Více
UdálostiNa krajanský festival se do Prahy chystají i Češi z ukrajinského Žitomyru
25. srpna začne v Praze další ročník největší krajanské akce v
Česku - krajanského festivalu. Přijedou na něj soubory českých
krajanů z Evropy i ze zámoří a po čtyři dny diváci uvidí, jak si
krajané i po téměř dvou staletích uchovali své tradice a kulturu. Do
Prahy pravidelně přijíždí i soubor z ukrajinského Žitomyru a ani
letošní ročník nebude výjimkou. Více
Češi v zahraničíČeši v ukrajinském Čechohradě žijí už téměř půl druhého století
Široké cesty tu jsou osázené stromořadím, večer co večer se tudy
vracejí krávy z pastvy. Venkovské statky mají malované štíty a z
hospodářských dvorů se ozývá bučení. Na březích potoka kejhají
husy a v neděli se nad návsí rozklinká kostelní zvonek. To nejsou
Ladovy Hrusice před sto lety, ale dnešní vesnice Čechohrad v
Zaporožské oblasti na Ukrajině. Češi ji tu založili před sto
čtyřiceti lety. Čím se ovšem Čechohrad zásadně liší od Hrusic, je
to, že tu na náměstí stále ještě stojí obří socha V. I. Lenina. O
Čechohradě uslyšíte v dnešní krajanské rubrice: Více
Češi v zahraničíVolyňští Češi IV: zpátky do Československa
V dnešní rubrice Češi v zahraničí uzavíráme malý cyklus, který
jsme věnovali historii Volyňských Čechů. Znovu se vypravíme na
ukrajinskou Volyň v letech 2. světové války, ovšem tentokrát se
dozvíte, že Češi nebyli pouze obětí stalinské diktatury,
ukrajinských nacionalistů nebo německých nacistů, ale že se jich
tisíce přihlásily do armády a zúčastnily se osvobozování
Československa. Většina z nich tu pak zůstala, i v Česku však mnoho
Volyňáků čekaly represe. Více
Češi v zahraničíVolyňští Češi. III. část - Volyňáci obětí ukrajinských nacionalistů i nacistů
V rubrice Češi v zahraničí pokračujeme v cyklu pořadů z historie
Volyňských Čechů. Nejtemnější kapitolou jejich života na Volyni
byla léta stalinských represí koncem 30. let a vzápětí nato druhá
světová válka. A právě tomuto období věnovala Milena Štráfeldová
dnešní pořad: Více
Češi v zahraničíZ historie Volyňských Čechů. II. část - Oběti války i stalinských represí
V rubrice Češi v zahraničí přibližujeme dějiny našich krajanů na
Volyni. Před týdnem jsme připomněli dobu před 150 lety, kdy čeští
rolníci, řemeslníci, obchodníci, učitelé i muzikanti na Volyň
odcházeli. V prvních desetiletích, ještě v carském Rusku, se jim jako
skvělým hospodářům dařilo dobře, postavili si řadu obcí, měli
své školy i kostely, divadelní spolky i noviny. Na zaostalou Ukrajinu
přinášeli ve všech směrech pokrok. V dnešním díle, který
připravila Milena Štráfeldová, ale uslyšíte, jak tragické osudy je
potkávaly v letech první světové války i jak se mnozí z nich stali
obětí ukrajinských nacionalistů: Více
+1
