Související články
Čeština, jak ji neznáteViladomy a názvy obytných čtvrtí
U mikrofonu je teď Věra Schmiedtová a Čeština jak ji neznáte. Dnes
zamyšlení nad novým pojemem viladomy a nad tím, jak vznikají často
idylické názvy nových obytných čtvrtí.
Více
Přehled tiskuPřehled tisku
Zvýšení koncesionářských poplatků, které ve středu schválili poslanci, či
návrh KSČM zakotvit češtinu jako národní jazyk jsou hlavními tématy
čtvrtečního českého tisku. Lidové noviny se rovněž pozastavují nad
posledními výroky premiéra Vladimíra Špidly na adresu Evropské unie a
komentář deníku Právo se pokouší vyvést čtenáře aprílem.
Více
Čeština, jak ji neznátePane Novák
Čeština má zvláštní tvar po oslovení a volání. Je to pátý pád. Běžně ho
užíváme u názvů osob, zvířat nebo vlastních jmen. Použijeme-li ho u jmen
neživotných, zjistíme, že tato neživotná podstatná jména personifikujeme.
Chápeme je jako živé bytosti.
Více
Česko v komentářiČeština nepotřebuje ochranu, ale péči
Na řadě je rubrika Česko v komentáři. V ní se pravidelně věnujeme
nejrůznějším tématům, ale přece jen často dominuje politika. Naše dnešní
téma je poněkud nepolitické - řeč bude totiž o českém jazyce. V uplynulém
týdnu totiž poslanci schválili zákon, navržený komunisty, který přikazuje
redaktorům a moderátorům soukromých rádií a televizí, mluvit spisovně. Je
to dobře nebo špatně? Má takový zákon smysl? Na to jsem se zeptal prof.
Františka Čermáka, ředitele Českého národního korpusu při Karlově
Univerzitě.
Více
Přehled tiskuPřehled tisku
Čtvrteční tisk komentuje mimo jiné diskuzi o spolupráci evropských států v
boji proti terorismu nebo chystané změny volebního zákona. Deníky se věnují
rovněž připravované novele mediálního zákona, která by měla redaktorům,
moderátorům a hlasatelům v celoplošných komerčních stanicích uložit
povinnost mluvit spisovně. Lidové noviny se zamýšlí nad
společným bojem Evropské unie proti terorismu. Vyjádřením evropské
sounáležitosti se podle listu stane dohoda EU o pomoci státu, který se stane
obětí teroristů.
Více
Knihovnička Radia PrahaVladimír Just - sběratel češtinářských unikátů
Vladimír Just patří k výrazným publicistům porevolučního období. Jeho hlas
bývá v opozici, vyjadřuje se k problémům uměleckým i mimouměleckým.
Například od zájmu o dílo Josefa Váchala přešel v první polovině 90. let k
systematickému komentování sporů o Šumavský národní park, zajímají ho
otázky historicko-politické, jako například problematika odsunu Němců,
Benešových dekretů, česko-německé vztahy apod. Jako divadelní kritik se
ve svých knižních monografických pracech pokusil zdokumentovat tvorbu
Vlasty Buriana a jeho složitý osud po válce, kdy byl odsouzen jako
kolaborant. Knižně se věnoval i Divadlu satiry a Werichovu Divadlu ABC.
Vilém Faltýnek tentokrát informuje o jeho novém titulu ze zcela jiné
oblasti.
Více
UdálostiRozdílné interpretace dvojjazyčnosti
Zhruba před dvěma roky vyvolala mezi starosty některých příhraničních obcí
i mezi politiky negativní ohlas výzva Sudetoněmeckého krajanského sdružení
v Rakousku, aby Česká republika zavedla jako "projev dobré vůle k
překonání minulosti" označení obcí v němčině a češtině v oblastech,
odkud bylo po válce vysídleno německé obyvatelstvo. Nyní přišla zpráva, že
dvojjazyčností se zabývala i koordinační rada Česko-německého fóra.
Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
Více
České "nej"Nejkratší a nejdelší slova v češtině
Do dnešního vysílání jsme zařadili i naši novou rubriku Česká nej. Milena
Štráfeldová do studia pozvala lingvistu Jana Králíka z Ústavu pro jazyk
český Akademie věd ČR a zeptala se, jaká jsou v češtině ta nejkratší a
nejdelší slova:
Více


+1




