Související články
UdálostiJiřina Šiklová: Krajané na Ukrajině nesou vlastenectví za nás
Po loňském úspěchu se za českými krajany na Ukrajinu vydaly letos opět dva
soubory - pražský Camera Chabra a členové Sboru moravských učitelů. Jak už
víte od naší kolegyně Mileny Štráfeldové, hudebníci loni navštívili
například Užhorod, Lvov, Žitomir a vesnice v okolí. Cílem letošní cesty je
východní část Ukrajiny. Své koncerty zahájily skupiny v Oděse na velikém
koncertu zdejších národností a podařilo se jim náměstí roztleskat. Ve
čtvrtek je čeká společný koncert s pěveckým sborem z české vesnice
Čechohrad. Společně se zpěváky je tu i socioložka Jiřina Šiklová, a my se
ptáme, jestli je tu poprvé.
Více
UdálostiČeské písničky znějí Ukrajinou
Za českými krajany na Ukrajině se už podruhé vypravili zpěváci z pražského
pěveckého sboru Camera Chabra a členové Sboru moravských učitelů, aby si s
nimi společně zazpívali české a moravské lidové písničky. Na Ukrajinu se s
nimi vydala i kolegyně Milena Štráfeldová. Více
Přehled tiskuPřehled tisku
Od roku 1950 ubylo pět milionů věřících Čechů, všímá si deník Právo.
Zatímco v roce 1950 se k některé z církví hlásilo 8 milionů a 300 tisíc
lidí, při sčítání v roce 2001 stejný údaj uvedly již jen 3 miliony a tři
sta tisíc Čechů. Česká republika tak s téměř 60 procenty lidí bez vyznání
patří k nejateističtějším zemím Evropy a tento trend dále pokračuje.
Nejvíce lidí, přes 25 procent populace, se hlásí k římskokatolické církvi,
následuje Českobratrská církev evangelická, Církev československá husitská
a Svědci Jehovovi. Mezi věřícími převažují ženy, lidé starší 50 let a lidé
žijící na vesnicích. Nejméně ateistická je Morava, nejvíce naopak Ústecký,
Liberecký a Karlovarský kraj.
Více
Z krajanského tiskuZ krajanského tisku
České listy, které jsou od letošního roku přístupné pouze v internetové
podobě, informují například o 11. folklorním festivalu Čechů na Ukrajině.
Více
Češi v zahraničíČeskobratrská církev z Prahy pomáhá potomkům bratrských exulantů na východě
Ukrajinská Bohemka a Veselynivka, polský Zelow nebo rumunské Peregu Mare -
tam všude jezdí za českými krajany českobratrský farář Petr Brodský z
Prahy. Českobratrská církev evangelická totiž po roce 1990 začala pomáhat
českým evangelickým sborům ve východní a jihovýchodní Evropě, kde dosud
žijí potomci náboženských exulantů. Více se dozvíte v dnešní krajanské
rubrice Mileny Štráfeldové:
Více
UdálostiPotřebují vztahy státu a církví nápravu?
Vyřešit léta odkládaný problém církevního majetku a přijmout smlouvu s
Vatikánem - to jsou dva z požadavků Memoranda za nápravu vztahu státu a
církví v České republice, které jeho autoři předali ústavním činitelům
toto úterý.
Více
Češi v zahraničíČeskobratrská kazatelka z Ukrajiny se učila číst bibli s českým slabikářem
Z českých zemí odešli už před více než dvěma sty lety. Chtěli si totiž
uchovat svoji víru. Jedná se o českobratrské evangelíky, kteří přes Polsko
zamířili na Ukrajinu a založili zde několik českých vesnic. Jejich potomci
dodnes žijí v ukrajinské Bohemce nebo Veselynivce. Jednou z nich je i
evangelická kazatelka Marie Provazníková. Má za sebou pohnutý osud: do
školy mohla chodit jen sedm let, pak víc jak třicet roků pracovala jako
dojička. Bibli vzala poprvé do ruky v padesáti a dnes o věrouce diskutuje
se studovanými teology. Před několika dny navštívila farářské kurzy, které
pro kazatele z českých krajanských komunit každoročně připravuje
Českobratrská církev evangelická v Praze. Rozhovor s Marií Provazníkovou
připravila Milena Štráfeldová:
Více
UdálostiČeští evangelíci ve východní Evropě mají svého potulného kazatele
Čeští bratři odcházeli za hranice už v 16. století. V další vlně, po Bílé
hoře, opustilo vlast spolu s Komenským na 36 tisíc rodin. Náboženští
exulanti z 18. století zakládali české osady v Polsku, na Volyni, na
Ukrajině i v dnešním Chorvatsku. Jejich potomci v nich žijí dodnes a
považují se za české krajany. Udrželi si nejen český jazyk, ale i víru. A
právě za nimi pravidelně jezdí farář Českobratrské církve evangelické Petr
Brodský z Prahy. Sám si říká potulný kazatel:
Více
+1
