Související články

ZprávyNa Jesenicko zamíří v sobotu tisíce věřících na pouť tří národů

Češi v zahraničíČeši v ukrajinském Čechohradě žijí už téměř půl druhého století

Široké cesty tu jsou osázené stromořadím, večer co večer se tudy vracejí krávy z pastvy. Venkovské statky mají malované štíty a z hospodářských dvorů se ozývá bučení. Na březích potoka kejhají husy a v neděli se nad návsí rozklinká kostelní zvonek. To nejsou Ladovy Hrusice před sto lety, ale dnešní vesnice Čechohrad v Zaporožské oblasti na Ukrajině. Češi ji tu založili před sto čtyřiceti lety. Čím se ovšem Čechohrad zásadně liší od Hrusic, je to, že tu na náměstí stále ještě stojí obří socha V. I. Lenina. O Čechohradě uslyšíte v repríze dnešní krajanské rubriky: Více

UdálostiNa krajanský festival se do Prahy chystají i Češi z ukrajinského Žitomyru

25. srpna začne v Praze další ročník největší krajanské akce v Česku - krajanského festivalu. Přijedou na něj soubory českých krajanů z Evropy i ze zámoří a po čtyři dny diváci uvidí, jak si krajané i po téměř dvou staletích uchovali své tradice a kulturu. Do Prahy pravidelně přijíždí i soubor z ukrajinského Žitomyru a ani letošní ročník nebude výjimkou. Více

Češi v zahraničíPrvní světec USA se narodil před 200 lety v jihočeských Prachaticích

Tuto sobotu se v jihočeských Prachaticích konala Celonárodní pouť na počest Jana Nepomuka Neumanna, zdejšího rodáka a současně prvního světce Spojených států. Věřící v Česku i v Americe si letos připomínají dvousté výročí jeho narození. Více

Z Rádia ČeskoBudou mít církve po sčítání lidu opět méně věřících?

V necelé desítce zemí světa je náboženství podle průzkumů amerických vědců takřka na vyhynutí. Patří k nim i Česko, kde trvale roste počet lidí, kteří se při sčítání lidu nehlásí k žádnému náboženství ani církvi. Vědci přitom zkoumali statistická data až sto let zpátky. V moderních sekulárních demokraciích se lidé často označují za osoby bez vyznání. V České republice představují až šedesát procent obyvatel. Tomuto fenoménu se v souvislosti s letošním sčítáním lidu věnuje i pořad Rádia Česko, který jsme zařadili do dnešního vysílání. Prvním hostem moderátora Martina Křížka je antropolog profesor Ivo Budil: Více

Češi v zahraničíČeši v ukrajinském Čechohradě žijí už téměř půl druhého století

Široké cesty tu jsou osázené stromořadím, večer co večer se tudy vracejí krávy z pastvy. Venkovské statky mají malované štíty a z hospodářských dvorů se ozývá bučení. Na březích potoka kejhají husy a v neděli se nad návsí rozklinká kostelní zvonek. To nejsou Ladovy Hrusice před sto lety, ale dnešní vesnice Čechohrad v Zaporožské oblasti na Ukrajině. Češi ji tu založili před sto čtyřiceti lety. Čím se ovšem Čechohrad zásadně liší od Hrusic, je to, že tu na náměstí stále ještě stojí obří socha V. I. Lenina. O Čechohradě uslyšíte v dnešní krajanské rubrice: Více

Češi v zahraničíVolyňští Češi IV: zpátky do Československa

V dnešní rubrice Češi v zahraničí uzavíráme malý cyklus, který jsme věnovali historii Volyňských Čechů. Znovu se vypravíme na ukrajinskou Volyň v letech 2. světové války, ovšem tentokrát se dozvíte, že Češi nebyli pouze obětí stalinské diktatury, ukrajinských nacionalistů nebo německých nacistů, ale že se jich tisíce přihlásily do armády a zúčastnily se osvobozování Československa. Většina z nich tu pak zůstala, i v Česku však mnoho Volyňáků čekaly represe. Více

Češi v zahraničíVolyňští Češi. III. část - Volyňáci obětí ukrajinských nacionalistů i nacistů

V rubrice Češi v zahraničí pokračujeme v cyklu pořadů z historie Volyňských Čechů. Nejtemnější kapitolou jejich života na Volyni byla léta stalinských represí koncem 30. let a vzápětí nato druhá světová válka. A právě tomuto období věnovala Milena Štráfeldová dnešní pořad: Více

Češi v zahraničíZ historie Volyňských Čechů. II. část - Oběti války i stalinských represí

V rubrice Češi v zahraničí přibližujeme dějiny našich krajanů na Volyni. Před týdnem jsme připomněli dobu před 150 lety, kdy čeští rolníci, řemeslníci, obchodníci, učitelé i muzikanti na Volyň odcházeli. V prvních desetiletích, ještě v carském Rusku, se jim jako skvělým hospodářům dařilo dobře, postavili si řadu obcí, měli své školy i kostely, divadelní spolky i noviny. Na zaostalou Ukrajinu přinášeli ve všech směrech pokrok. V dnešním díle, který připravila Milena Štráfeldová, ale uslyšíte, jak tragické osudy je potkávaly v letech první světové války i jak se mnozí z nich stali obětí ukrajinských nacionalistů: Více

ZprávyPapež přijal v Římě české poutníky