Související články

ZprávyKardinál Duka: Věřících úbývá kvůli generační výměně a nechuti k institucím

Přehled tiskuPřehled tisku

Finančník Petr Kellner poskytne vznikajícímu Institutu Václava Klause jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Půjde přitom o desítky milionů korun. Nahrazuje tak prý roli státu, který by se měl o své odcházející prezidenty postarat. Kellner to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Více

Češi v zahraničíČeská komunita žije i v ukrajinském Melitopolu. Krajané se znovu učí česky

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na jižní Ukrajinu. Druhým největším městem Záporožské oblasti je Melitopol s více než 150 tisíci obyvateli. Původně tureckou osadu Kyzyl-Jar uprostřed stepi dobyli v 18. století kozáci, a celá oblast tak připadla carskému Rusku. Na místě osady vyrostlo město, kde dnes žije i nevelká komunita českých krajanů. Jak se sem dostali a jak tu dnes žijí? Více

Češi v zahraničíSovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků

Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané, kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více

UdálostiSTEM: Dvě třetiny lidí jsou proti vracení majetku církvím

Většina lidí, 69 procent, si myslí, že stát by církvím neměl vracet majetek. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Opak si myslí asi třetina dotázaných. Vláda nyní chystá zákon o církevních restitucích. Ostře sledovanou normu ale zatím neschválila kvůli tomu, že ji nepodpořili ministři Věcí veřejných, i když už s ní předtím vyslovili souhlas. Kabinet se k návrhu vrátí v novém roce. Agentura STEM hodnotila v průzkumu i církve. Za užitečné instituce je považuje 40 procent dotázaných, uvedl v rozhovoru pro Radio Praha Jaroslav Huk z agentury STEM. Více

UdálostiKe svátkům patří rybí polévka i povánoční slevy

Letošní české Vánoce se opět nesly ve znamení tradic. Praze a dalším městům kralovaly sváteční trhy a vánoční stromy na náměstích. Obchody zažívaly nápory zákazníků. Před Vánocemi ale Češi zažili poněkud netypicky tři dny státního smutku za zesnulého Václava Havla, jehož státní pohřeb se konal den před Štědrým dnem. Všechny důležité události svátečních dnů si teď ve vysílání Radia Praha připomeneme. Více

Češi v zahraničíPrvní světec USA se narodil před 200 lety v jihočeských Prachaticích

Věřící v Česku i v Americe si letos připomněli dvousté výročí narození Jana Nepomuka Neumanna. Byl to rodák z jihočeských Prachatic, zároveň ale i první světec Spojených států amerických. Tento duchovní je v Česku dnes už téměř zapomenutý. Více

ZprávyVánoční mše se v Praze budou konat i v latině nebo vietnamštině

UdálostiPrezident Havel měl před 20 lety osobní podíl na přesídlení Čechů z černobylské zóny

Čeští krajané z Ukrajiny, kteří byli zasaženi havárií černobylské jaderné elektrárny, si právě letos připomněli dvacáté výročí svého přesídlení do Československa. Osobní podíl na tom měl i tehdejší prezident Václav Havel, kterému zástupci Čechů z Volyně předali při jeho státní návštěvě v Moskvě svou žádost o repatriaci. Na celou akci, při níž se do Čech vrátilo přes 1800 lidí ohrožených Černobylem, vzpomíná předseda Rady černobylských krajanů Boris Iljuk: Více

Češi v zahraničíČeši doputovali až na Krym, krajané dnes žijí i v Simferopolu

Češi na Krymu žijí už půl druhého století. Ti první sem přišli v r. 1861, aby zúrodnili pole a zabydlili opuštěná hospodářství po Tatarech. Založili tu dokonce i několik vesnic. Bohemka Krymská, dnešní Lobanovo, si letos připomněla 150 let od příchodu prvních českých rodin. Jejich potomci dosud žijí v Alexandrovce nebo Bratském. Stále se považují za české krajany, většinou už ale nemluví česky. Z vesnic se ale také stěhovali do měst. Česká komunita tak žije i v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky, která je součástí Ukrajiny. Více