Z krajanského tisku

Týdeník chorvatských Čechů Jednota se obsáhle věnuje letošním dožínkám, které se v Daruvaru konaly v druhé polovině července.

Zde po sedmnácté, celkově ale byly již padesáté páté, a jak dodává časopis, od těch úplně prvních uběhlo už 85 let. Letos nad dožínkami převzal záštitu chorvatský prezident Ivo Josipović. Těsně před zahájením dožínek se v Českém domě konal kulatý stůl na téma Zemědělství a Evropská unie, na náměstí probíhala prodejní výstava místních malých rodinných zemědělských hospodářství. Mezi doprovodní akce patřily také dvě výstavy, z nichž první přiblížila etnografické dědictví související s dožínkami, druhá představila krajanskou malířku Míru Borošovou. O samotný dožínkový program na stadionu Sokola se postaralo téměř osm set účinkujících, informuje Jednota.

Jednota si všímá také kontaktů mezi představiteli různých menšin. Třicet členů taneční a pěvecké skupiny České besedy Tréglava tak navštívilo osadu Lišnja nedaleko Banja Luky v Bosně a Hercegovině. Tréglavané byli už podruhé hosty místního srbského kulturně uměleckého spolku.

Ilustrační foto České listy přinášejí pozvánku na konferenci „Krajané a kultura“, kterou Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů s podporou a ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a s Národním muzeem pořádá 6. až 8. září 2010 v Praze. Cílem našeho setkání je diskuze a výměna zkušeností na téma uchovávání českého kulturního dědictví v zahraničí v nejširším slova smyslu - hudba, tanec, kroje, divadlo, knihovny, náboženské obřady atd., sděluje pozvánka v Českých listech.

Miloslav Rechcígl na kongresu SVU v Táboře, foto: Barbora Kmentová Tento pátek si osmdesátiny připomněl Dr. Miloslav Rechcígl, dlouholetý předseda Československé společnosti pro vědy a umění se sídlem ve Spojených státech amerických. Jak konstatují České listy, Míla Rechcígl odešel do exilu po únoru 1948, v roce 1950 pak přesídlil do Spojených států, kde po pěti letech získal občanství. Po studiu filozofie i biochemie se v produktivním věku zabýval zejména vědeckou a organizátorskou prací v rámci své specializace „biochemie a výživa“.

Několik let pracoval jako výzkumný biochemik v amerických federálních ústavech pro zdraví, později přešel na federální ministerstvo zdravotnictví jako zvláštní poradce pro otázky zdravé výživy. V roce 1970 pak přijal obdobné místo v Americké agentuře pro mezinárodní rozvoj při americkém ministerstvu zahraničních věcí. Je autorem značného počtu vědeckých a odborných prací. Kromě této vědecké činnosti se velmi aktivně zabývá i studiem historie Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na americké půdě a bohatě o svých poznatcích publikuje. Mezi etnografy je M. Rechcígl považován za předního znalce dějin Moravských bratří na americké půdě, připomínají České listy.