Z krajanského tisku

Na titulní straně Nového domova připomíná Ota Ulč významné jubileum spisovatele Josefa Škvoreckého.

Autor Zbabělců, Prima sezony nebo Lvíčete se 85. narozenin dožívá v době, kdy v jeho rodné zemi probíhá "volební kampaň se snad jen verbálním fackováním." Ota Ulč vzpomíná, jak se poprvé potkal se Zbabělci a později po "zdárném upláchnutí do náruče amerických imperialistů" i s jejich autorem.

Narozeniny Josefa Škvoreckého připomíná rekapitulací spisovatelova života a díla i bulletin Československého ústavu zahraničního.

Časopis chorvatských krajanů Jednota se vrací ke třetímu ročníku krajanského festivalu v Praze, odkud si česká menšina žijící v Chorvatsku odvezla tři ceny. "Naše soubory důstojně prezentovaly činnost Čechů v Chorvatsku. Jen málokterá taneční skupina se mohla pochlubit hudebním a pěveckým doprovodem jako tanečníci z Bjelovaru a Bjeliševce. Pěvecké skupiny z Daruvaru, Bjelovaru a Bjeliševce upoutaly pozornost ladným zpěvem, bez vlivu prostředí, ve kterém žijí," píše Jednota a doplňuje i další podrobnosti z vystoupení chorvatských krajanů i celého festivalu.

Jiné číslo Jednoty se věnuje slavnostnímu otevření Českého domu T.G. Masaryka v Rijece, kterému byla věnovaná i krajanská rubrika Radia Praha. Článek připomíná slova rijeckého primátora, který vzpomínal na položení základního kamene před pěti lety. Tehdy si myslel, že si místní Beseda ukousla příliš velké sousto. Dnes se ukázalo, že se dílo krajanům díky ohromnému entuziasmu povedlo. A proč nese český dům jméno prvního československého prezidenta? Podle předsedkyně České besedy Rijeka Fanynky Husákové to byl možná až moc odvážný nápad. T.G. Masaryk stvořil českou zem, Československou republiku a byl jejím prvním prezidentem. "My v Rijece jsme vystavěli první český dům, proto jsme ho pojmenovali po Masarykovi," vysvětlila Husáková.

Čechoaustralan se na svých stránkách věnuje mimo jiné i Karlu Havlíčku Borovskému. "Přemýšlím, jak by se jeho velký duch díval na politickou situaci českého národa dnes a obávám se, že by jej trudomyslnost a skepse neopustila ani v naší moderní době," píše autorka článku. Zmíněné politické situace v České republice si krajanský list všímá i v dalších článcích.

S opožděnou vzpomínkou na srpen 1968 prožitý v Zürichu přichází ve Zpravodaji Čechů a Slováků ve Švýcarsku náčelník tamní sokolské jednoty Václav Mika. Uvádí, že jej tehdy, když se vracel onoho 21. srpna z práce domů, překvapily skupinky studentů s narychlo sešitými československými vlajkami, kteří sbírali peníze. "Dobře se vědělo, že nastane příliv emigrantů, jak tomu bylo po maďarských událostech. Jedna věc byla pozitivní pro emigranty, kteří přišli před okupací a z nějakých důvodů nedostali právo azylu - jejich žádosti byly vyřízeny velmi rychle a kladně."