Z krajanského tisku

Píše o tom, jak leckdy vedle skutečných obránců opožděně uměle vznikali „hrdinové z barikád“ i jak vojáci Rudé armády hned po příjezdu do města stříleli raněné vojáky Vlasovovy armády přes protesty Čechů, že to byli lidé, kteří je zachránili před Němci.

Dvě témata, citlivá pro krajany v Kanadě, kralují titulní straně Nového domova. Pod titulkem Česko znepokojuje Kanadu list píše o vysokém počtu českých Romů žádajících o status uprchlíka, které znepokojuje zemi tuto zemi a o kterém jsme vás v našich pořadech již podrobně informovali. Druhému tématu se věnuje Miloš Šuchma pod titulkem Politická mizérie doma. Připomíná, že Dělnická strana nebyla zrušena, protože Nejvyšší správní soud odmítl podání českého ministerstva vnitra jako špatně zpracované. A pokud se jedná o zrušení komunistické strany, ani po mnoha měsících od vypracování závěrů Dočasné komise Senátu o neústavnosti KSČM podání k soudu ještě nedorazilo, píše autor. Dále připomíná, že na ministerstvu vnitra má tuto záležitost na starosti stejná sekce, která zpracovávala neúspěšné podání proti Dělnické straně, ale která se také již několik let zabývá zákonem o občanství a zákonem korespondenční volbě. Dosud bez konečných výsledků, zatímco Slovensko bylo schopno tyto zákony přijmout již před několika lety roky, píše Miloš Šuchma v Novém domově.

Týdeník chorvatských Čechů Jednota referuje o návštěvě zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro krajanské záležitosti Vladimíra Eisenbruka, který se zajímal o České domy, jež se upravují díky finanční podpoře české vlády. Prostředky, které sem vláda investuje, jsou podle Eisenbruka využity více než účelně, protože a peníze nejsou vkládány jen do budov, ale přispívají k tomu, že všechny Besedy žijí. Zmocněnec také připomněl pozitivně hodnocenou existenci vládního pětiletého programu podpory české kultury a dědictví, který dosahuje roční výše kolem padesáti milionů korun a každoročně roste o dvě procenta. Z jeho části, zaměřené na stavební činnosti, putuje právě do Chorvatska téměř čtvrtina, což je v poměru k ostatním podporovaným krajanům daleko největší podíl.

O chystaném 61. Kongresu Českého a slovenského sdružení v Kanadě informuje Nový domov. Kongres se uskuteční poslední dva květnové dny v Montrealu, tedy v místě vzniku sdružení v roce jeho 70. výročí.

Stanislav Komárek Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku Klub přináší rozhovor s biologem Stanislavem Komárkem, profesorem filozofie a dějin přírodních věd Univerzity Karlovy, ale takého ceněným spisovatelem a esejistou, laureátem Ceny Toma Stopparda. Klub připomíná jeho poměrně krátký emigrantský příběh, jako čerstvý absolvent vysoké školy Komárek odešel v roce 1983 do Rakouska, kde se postupně dopracoval do univerzitního zoologického ústavu. Vznik nové katedry filozofie a dějin přírodních věd ho ale po roce 1989 přilákal zpátky do Československa jako šance, která se neopakuje. I když připustil, že po několikaletém rakouském rozjezdu už německy mluvil a psal lépe, než česky.

Ve slovenském Ružomberku, který loni hostil Světový kongres Československé společnosti pro vědy a umění, se letos v dubnu konala vědecká konference na téma Církve v 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii. Týdeník Jednota připomíná, že mezi referujícími byl také představitel Svazu Čechů v Chorvatsku Věnceslav Herout, který zde přednášel o náboženské otázce u chorvatských Čechů a významu myšlenek záhřebského biskupa Josefa Salače. Barack Obama

„Nekrajanským“ tématem, které je společné hned pro několik posledních vydání krajanských titulů, je dubnová návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze. Referují o ní Vídeňské svobodné listy, jednu a půl stránky jí věnovaly Americké listy a Čechoaustralan ke svým dojmům a postřehům přidává také obsáhlý citát z Obamova projevu v původním, anglickém znění.