Z krajanského tisku

"Němec/Šváb" v povědomí přežil a stále, stejně jako v minulosti, zosobňuje agresivitu a nepřátelství. Podobně Češi jsou "Pepíčkové" či "Venclové", přihlouplý národ služebníků. Poláci jsou zase velkohubí, líní, (...) a hlavně - kradou. Maďar je rebel, kterému nikdo nerozumí (...) a který utlačuje Slovany. A nejhůře jsou na tom zřejmě Slováci, kteří pro Maďary či Poláky "neexistují" a mnoho Čechů je vidí jako "mladší, méně inteligentní" sourozence, konstatuje článek a dokládá spoustu příkladů historických i současných.

"Zajímavé je, že stereotypy o druhých přežívají dodnes i přesto, že vznikaly před 150 lety. Možná jsou, i díky politické korektnosti, méně vidět, ale přesto čas od času vyplují na povrch s neztenčenou silou. Přitom minimálně v posledních šedesáti letech každý národ učinil se svými sousedy nějakou pozitivní zkušenost," uvádějí dále Vídeňské svobodné listy a na závěr citují historika Zdeňka Hojdu, který říká: "I když stereotypy fungují, neznamená to, že se kvůli tomu pereme."

Slovenskému a českému uvažování o budoucnosti Evropy v první polovině 20. století se krátce věnuje Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Zvláště zmiňuje osobnosti československého ministerského předsedy z let 1935-38 Milana Hodži a poválečného ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky, kteří svými osobními kontakty ve světě podle článku převyšovali český a slovenský průměr své doby, aktivně působili v médiích širšího záběru a jejichž uvažování o budoucnosti Evropy dostalo nejvyzrálejší podobu v dramatických letech jejich působení v exilu. Článek se zároveň váže k pozvánce na březnové přednášky historika Vladimíra Goňce z brněnské Masarykovy univerzity v Ženevě a Basileji.

Jiřina Staňová Časopis chorvatských Čechů Jednota se v několika vzpomínkách vrací k osobnosti nedávno zesnulé významné představitelky tamějšího krajanského života Jiřiny Staňové. "Jiřinina svíčka hořela mohutným, zářícím plamenem. Šířila kolem sebe jasně zářící světlo, osvětlovala cestu jiným, svým bližním, kamarádům, spolupracovníkům, nešetříc sebe... a dohořela. (...) ale její světlo zůstalo ve všech nás," napsala předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Lenka Janotová.

Bohuslav Martinů Český dialog přináší první z řady příspěvků, které hodlá věnovat osobnosti skladatele Bohuslava Martinů. "Lze říci, že si Češi ve světě umí dobře propagovat Dvořáka, Smetanu, snad již také Janáčka. Někdy se snad až může zdát, že dílo těchto osobností často již naopak samo propaguje nás a větší pomoci nepotřebuje. Jak je to ale s hudbou Bohuslava Martinů, na kterou je třeba v zahraničí stále ještě upozorňovat, zejména v zemích, kam se zatím příliš nedostala?" - ptá se autorka článku v Českém dialogu. Nepřímo nabádá k aktivitě Českých center a jako pozitivní příklad uvádí přípravu Českých dnů na úvod hudebního festivalu v Budapešti na jaře 2009.

Alfons Mucha Podle časopisu se také nabízí při té příležitosti skloubit padesáté výročí úmrtí Bohuslava Martinů se sedmdesáti lety od skonu jiného slavného Čecha, který ovlivnil dějiny světového umění - Alfonse Muchy. "Do přípravy jeho velké výstavy v budapešťském Muzeu výtvarných umění se s velkým nadšením pustila Éva Molnár (spolek Bohemia), která již dříve přeložila do maďarštiny román Jiřího Muchy o životě slavného otce," uvádí Český dialog.

Na jiném místě pak představuje paní Évu Molnár jako duši spolku Bohemia, který soustřeďuje především maďarské, ale i další přátele české kultury a České republiky obecně. "Zajímavé je, že jeho zakládajícími členy byli účastníci kurzů češtiny, kteří se i po kurzech rádi scházeli a povídali si. Společným zájmem jim byl nejen český, pro Maďary opravdu těžký jazyk, ale i česká kultura, historie i současnost," poznamenává Český dialog. Představuje některé z oblíbených akcí v maďarské metropoli, ať už jsou to České dny, kde se prezentuje třeba česká gastronomie nebo zajímavé zboží, ale také Český ples či Bohemia bál, kterého se kromě členů spolku a místní české kolonie rádi účastní i Češi ze staré vlasti nebo také ze Slovenska, zejména z Košic.

Ředitel krajanského odboru ministerstva zahraničních vztahů Zdeněk Lyčka Rozhovor s ředitelem Odboru kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí České republiky Zdeňkem Lyčkou přináší časopis Jednota. Za asi nejlépe organizovanou krajanskou komunitu označuje právě tu chorvatskou, kde je 26 českých besed sdruženo pod centrálním Svazem Čechů v Republice Chorvatsko. Za velice dobře organizovanou ale Lyčka považuje také komunitu švýcarských Čechů a organizaci na Ukrajině. Dále popisuje rozsah aktivit na podporu krajanské činnosti, na které český stát ze svého rozpočtu uvolňuje téměř 50 milionů korun ročně.

Celý rozhovor si přečtěte na www.krajane.net.

Český dialog představuje rodáka z českého Strážova Bohuslava Kalivodu, který se po druhé světové válce usadil v australské Canbeře a uspěl zde jako podnikatel. Ve volných chvílích se však věnoval své zálibě - kreslení a malbě, kterou se etabloval jako uznávaný výtvarník, nositel prestižních ocenění. Při příležitosti jeho osmdesátin uspořádalo australské hlavní město bilanční výstavu Bohuslava Kalivody v prostorách Nejvyššího soudu.

Nutno dodat, že pan Kalivoda byl i v čele aktivistů, kteří před léty založili československo-australské sdružení Beseda, jehož hlavní činností bylo nejprve pomáhat nově příchozím se zabydlením, s orientací v cizím prostředí, s hledáním zaměstnání i pomáhat jim ve styku s úřady. Dnes klub pořádá především kulturní, společenské, a sportovní akce, ve kterých se snaží udržovat a oživovat jazyk, kulturní dědictví a tradice národů staré vlasti a vydává svůj časopis Beseda, připomíná Český dialog.