Z krajanského tisku
Vzájemné stereotypy, které si o sobě vytvořili v 19. století Středoevropané, jsou navzdory pozitivním zkušenostem stále živé, píšou Vídeňské svobodné listy v obsáhlém článku, na němž se podílelo sedm spoluautorů ze tří zemí.
"Němec/Šváb" v povědomí přežil a stále, stejně jako v minulosti,
zosobňuje agresivitu a nepřátelství. Podobně Češi jsou
"Pepíčkové" či "Venclové", přihlouplý národ
služebníků. Poláci jsou zase velkohubí, líní, (...) a hlavně - kradou.
Maďar je rebel, kterému nikdo nerozumí (...) a který utlačuje Slovany. A nejhůře jsou na tom zřejmě Slováci, kteří pro Maďary či Poláky
"neexistují" a mnoho Čechů je vidí jako "mladší, méně
inteligentní" sourozence, konstatuje článek a dokládá spoustu
příkladů historických i současných.
"Zajímavé je, že stereotypy o druhých přežívají dodnes i přesto, že vznikaly před 150 lety. Možná jsou, i díky politické korektnosti, méně vidět, ale přesto čas od času vyplují na povrch s neztenčenou silou. Přitom minimálně v posledních šedesáti letech každý národ učinil se svými sousedy nějakou pozitivní zkušenost," uvádějí dále Vídeňské svobodné listy a na závěr citují historika Zdeňka Hojdu, který říká: "I když stereotypy fungují, neznamená to, že se kvůli tomu pereme."
Slovenskému a českému uvažování o budoucnosti Evropy v první polovině 20.
století se krátce věnuje Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Zvláště
zmiňuje osobnosti československého ministerského předsedy z let 1935-38
Milana Hodži a poválečného ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky,
kteří svými osobními kontakty ve světě podle článku převyšovali český a slovenský průměr své doby, aktivně působili v médiích širšího záběru a jejichž uvažování o budoucnosti Evropy dostalo nejvyzrálejší podobu v dramatických letech jejich působení v exilu. Článek se zároveň váže k pozvánce na březnové přednášky historika Vladimíra Goňce z brněnské
Masarykovy univerzity v Ženevě a Basileji.
Jiřina Staňová
Časopis chorvatských Čechů Jednota se v několika vzpomínkách vrací k osobnosti nedávno zesnulé významné představitelky tamějšího krajanského
života Jiřiny Staňové. "Jiřinina svíčka hořela mohutným, zářícím
plamenem. Šířila kolem sebe jasně zářící světlo, osvětlovala cestu jiným,
svým bližním, kamarádům, spolupracovníkům, nešetříc sebe... a dohořela.
(...) ale její světlo zůstalo ve všech nás," napsala předsedkyně
Svazu Čechů v Chorvatsku Lenka Janotová.
Bohuslav Martinů
Český dialog přináší první z řady příspěvků, které hodlá věnovat osobnosti
skladatele Bohuslava Martinů. "Lze říci, že si Češi ve světě umí dobře
propagovat Dvořáka, Smetanu, snad již také Janáčka. Někdy se snad až může
zdát, že dílo těchto osobností často již naopak samo propaguje nás a větší
pomoci nepotřebuje. Jak je to ale s hudbou Bohuslava Martinů, na kterou je
třeba v zahraničí stále ještě upozorňovat, zejména v zemích, kam se zatím
příliš nedostala?" - ptá se autorka článku v Českém dialogu. Nepřímo
nabádá k aktivitě Českých center a jako pozitivní příklad uvádí přípravu
Českých dnů na úvod hudebního festivalu v Budapešti na jaře 2009.
Alfons Mucha
Podle časopisu se také nabízí při té příležitosti skloubit padesáté výročí
úmrtí Bohuslava Martinů se sedmdesáti lety od skonu jiného slavného Čecha,
který ovlivnil dějiny světového umění - Alfonse Muchy. "Do přípravy
jeho velké výstavy v budapešťském Muzeu výtvarných umění se s velkým
nadšením pustila Éva Molnár (spolek Bohemia), která již dříve přeložila do
maďarštiny román Jiřího Muchy o životě slavného otce," uvádí Český
dialog.
Na jiném místě pak představuje paní Évu Molnár jako duši spolku Bohemia, který soustřeďuje především maďarské, ale i další přátele české kultury a České republiky obecně. "Zajímavé je, že jeho zakládajícími členy byli účastníci kurzů češtiny, kteří se i po kurzech rádi scházeli a povídali si. Společným zájmem jim byl nejen český, pro Maďary opravdu těžký jazyk, ale i česká kultura, historie i současnost," poznamenává Český dialog. Představuje některé z oblíbených akcí v maďarské metropoli, ať už jsou to České dny, kde se prezentuje třeba česká gastronomie nebo zajímavé zboží, ale také Český ples či Bohemia bál, kterého se kromě členů spolku a místní české kolonie rádi účastní i Češi ze staré vlasti nebo také ze Slovenska, zejména z Košic.
Ředitel krajanského odboru ministerstva zahraničních vztahů Zdeněk Lyčka
Rozhovor s ředitelem Odboru kulturních a krajanských vztahů Ministerstva
zahraničních věcí České republiky Zdeňkem Lyčkou přináší časopis
Jednota. Za asi nejlépe organizovanou krajanskou komunitu označuje právě
tu chorvatskou, kde je 26 českých besed sdruženo pod centrálním Svazem
Čechů v Republice Chorvatsko. Za velice dobře organizovanou ale Lyčka
považuje také komunitu švýcarských Čechů a organizaci na Ukrajině. Dále
popisuje rozsah aktivit na podporu krajanské činnosti, na které český stát
ze svého rozpočtu uvolňuje téměř 50 milionů korun ročně.
Celý rozhovor si přečtěte na www.krajane.net.
Český dialog představuje rodáka z českého Strážova Bohuslava Kalivodu,
který se po druhé světové válce usadil v australské Canbeře a uspěl zde
jako podnikatel. Ve volných chvílích se však věnoval své zálibě - kreslení
a malbě, kterou se etabloval jako uznávaný výtvarník, nositel prestižních
ocenění. Při příležitosti jeho osmdesátin uspořádalo australské hlavní
město bilanční výstavu Bohuslava Kalivody v prostorách Nejvyššího soudu.
Nutno dodat, že pan Kalivoda byl i v čele aktivistů, kteří před léty
založili československo-australské sdružení Beseda, jehož hlavní činností
bylo nejprve pomáhat nově příchozím se zabydlením, s orientací v cizím
prostředí, s hledáním zaměstnání i pomáhat jim ve styku s úřady. Dnes klub
pořádá především kulturní, společenské, a sportovní akce, ve kterých se
snaží udržovat a oživovat jazyk, kulturní dědictví a tradice národů staré
vlasti a vydává svůj časopis Beseda, připomíná Český dialog.






