Z krajanského tisku

České listy ve svém říjnovém čísle přinášejí portréty dvou českých exulantů. Etnolog Stanislav Brouček ve svém cyklu Odcházeli, aby... přibližuje životní osudy dlouholetého politického vězně a později emigranta ve Švédsku Otakara Štorcha. Jako devatenáctiletý student byl v roce 1952 odsouzen za šíření protikomunistických letáků. V jáchymovských uranových dolech pak zůstal až do amnestie v roce 1960. Do exilu se mu podařilo uprchnout v roce 1967 přes Jugoslávii. Usadil se ve Švédsku, kam se za ním po roce mohla vypravit i jeho rodina, a dalších dvaadvacet let tam pracoval u vrtné společnosti. Věnuje se ale i literární tvorbě, v exilu vydal čtyři básnické sbírky a pro místní rozhlasovou stanici ve Stockholmu připravoval pořady o českém exilu. Od polské exilové v Londýně za tuto činnost získal v roce 1984 vyznamenání. České listy představují i dramatický osud Češky Iky de Detrich, která se v roce 1983 provdala za Australana. Během návštěvy Austrálie však musela v tehdejším socialistickém Československu nechat svoji dceru, a když se pro ni vrátila, odmítly je čs. úřady propustit zpět do Austrálie. Jednání s úřady trvalo téměř dva roky, během nichž pro její odjezd do Sydney intervenovalo i několik australských ministrů a guvernér. Ten dokonce Československu pohrozil sankcemi, pokud Ice de Detrich neumožní odjezd za manželem. Australský parlament nakonec přijal změnu imigračního zákona, aby spolu s dcerou mohla získat australské občanství na britském velvyslanectví v Praze. Kauza Iky de Detrich následně pomohla spojit další rodiny, kterým české úřady bránily vycestovat za svými nejbližšími do Austrálie. Dnes paní de Detrich pracuje pro české vysílání v Sydney, které přebírá i programy naší rozhlasové stanice Radia Praha.

Americké listy informují o snaze amerických kongresmanů zrušit vízovou povinnost pro české občany při cestách do Spojených států. Skupina kongresmanů se obrací na americkou ministryní zahraničí Riceovou s výzvou, aby se zasadila o zařazení Čechů, Slováků a občanů dalších nových zemí Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí do bezvízového režimu. Podle kongresmanů je třeba přesvědčit Kongres o tom, že nováčci v unii nepředstavují pro Spojené státy bezpečnostní riziko. Týden zahraničních Čechů 2006, foto: Martina Stejskalová Čtrnáctideník informuje i o výzvě, podle níž by měl každý Čechoameričan žijící v USA oslovit svého kongresmana a požádat jej, aby zrušení víz pro české občany podpořil. Text dostanou Čechoameričané v obálce, stačí ho jen podepsat a odeslat svému zástupci v Kongresu. Ministr zahraničí Alexander Vondra přirovnal tuto novou kampaň ke snaze o vstup Česka do Severoatlantické aliance.

Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku se obsáhle vrací k Týdnu zahraničních Čechů, který proběhl v Praze v druhé polovině letošního září. Cituje například z rozhovoru, který Radiu Praha poskytl Čechoameričan Martin Jan Stránský. Ten soudí, že Češi dosud nenašli svou identitu - bránila jim v tomu nejen nešťastná historie země, ale i nedostatky ve vzájemném porozumění. Zamýšlí se i nad tím, proč mají Češi ke svým krajanům rezervovaný vztah. Měsíčník přináší i portréty dvou ministrů kabinetu Mirka Topolánka, Petra Jana Kalaše jako ministra životního prostředí a herce a spolupracovníka Radia Svobodná Evropa Martina Štěpánka, který řídí resort kultury. Zpravodaj připomíná, že oba prožili dlouhá léta v exilu.