Začal projekt Příběhů bezpráví, přibližuje vzdor proti komunismu

Statečnost a vzdor lidí, kteří se postavili totalitnímu komunistickému režimu, přibližuje letošní projekt Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Jeho 13. ročník začal v pražském kině Lucerna udílením Ceny příběhů bezpráví. Ocenění získali někdejší odbojář Jan Lukáš, chartistka Hana Jüptnerová a bývalý vězeň Pavel Horák."Statečných a odhodlaných lidí nebylo moc - jenže to je jen další důvod, abychom jim věnovali pozornost a projevili úctu," uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.

Cena Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v době komunistického režimu se uděluje od roku 2009. Nominují na ni mladí lidé do 30 let a rozhoduje o ní studentská porota. Letos ocenění získal čtyřiadevadesátiletý Jan Lukáš, který se už za druhé světové války zapojil do odboje. Po únoru 1948 s přáteli tiskl letáky a prováděl sabotáže na železnici. V roce 1952 byli zatčeni a po roce výslechů a týrání odsouzeni k trestu smrti. Jeho dva přátelé byli popraveni, jeho trest se nakonec změnil na doživotí. S podlomeným zdravím se v roce 1964 dostal na svobodu. Pětašedesátiletá Hana Jüptnerová pracovala jako učitelka. Když byla v roce 1979 jako samoživitelka se dvěma dětmi na mateřské, podepsala Chartu 77. Do činnosti se zapojila víc po uvěznění disidenta Pavla Wonky, kvůli němuž pak zorganizovala protestní hladovku. Třiašedesátiletý Pavel Horák po smrti básníka a signatáře Charty 77 Jaroslava Seiferta v roce 1986 vyrobil letáky, které informovaly o posledním rozloučení. Po Teplicích je sám rozvážel. Příslušníci komunistické tajné policie StB po něm pátrali dva týdny, dostali se k němu až po udání. Za pobuřování byl odsouzen na 14 měsíců do vězení, po prokurátorově odvolání se mu trest zvýšil na rok a půl.