Lidé uctili Palachovu památku na hřbitově i před fakultou

Památku studenta Jana Palacha, který se před 40 lety upálil ve snaze vyburcovat společnost k protestu proti okupaci Československa a nastupující normalizaci, lidé uctili pietním aktem u jeho hrobu, setkáním v Národním muzeu nebo položením květin k pamětní desce na pražské filozofické fakultě. Premiér Mirek Topolánek (ODS) při této příležitosti řekl, že Palachův čin znamenal naději nejméně pro jednu generaci lidí.

Topolánek položil květiny k Palachově pamětní desce společně s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem. Prohlásil, že Palach zapadá do kontextu protikomunistického odboje stejně tak jako bratři Mašínové. Připomněl také to, že 16. ledna 1989 takzvaným Palachovým týdnem odstartovala definitivní fáze porážky totality. "I když dvacet let žila vzpomínka na Jana Palacha jen v podzemí, jen potají, v lednu 1989 se síla jeho oběti režimu připomněla naplno," uvedl.

Desítky pamětníků se sešly i u Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech. Profesor teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub S. Trojan tam zopakoval pohřební řeč, kterou pronesl při Palachově pohřbu před 40 lety. Zdůraznil v ní, že Palach se ke svému činu odhodlal v době, kdy v Československu převládal pocit beznaděje. U hrobu, kam byl Palach znovu pohřben v roce 1990 poté, co byly jeho ostatky v době normalizace přemístěny do Všetat, lidé zapálili desítky svíček a položili věnce.

Na Václavském náměstí Palachovu památku uctila také skupina 32 bývalých aktivistů milánského studentského hnutí 60. a 70. let. Jeho čin si připomněli také čeští krajané, diplomaté a přátelé Československa v Lucemburku, kde je náměstí pojmenované po Janu Palachovi už od srpna 1969.

Autor: Peter Gabaľ