Češi neváhají za léčbu domácích mazlíčků platit velké sumy peněz

Češi své domácí mazlíčky milují. A neváhají za péči o ně vydat i poměrně velké sumy peněz. Podle statistických údajů je to třináct tisíc korun za rok. Status domácích zvířat za poslední dvě desetiletí výrazně vzrostl.

Dalibor Marada, foto: Eva TurečkováDalibor Marada, foto: Eva Turečková To potvrzuje veterinář Dalibor Marada:

"Na venkově, kde jsem žil, lidé ty domácí zvířata moc nebrali. Pokud měl pes nějaký závažný problém, tak ho nechali pojít bez pomoci. S kočkou se na veterinu nechodilo vůbec. Naše společnost bohatne, lidi mají víc peněz, než mívali tehdy, i vztah ke zvířatům se radikálně změnil."

Skutečnost, že se lidé o svá zvířata hodně starají, potvrzuje i mladík, který se do přeplněné čekárny ani nevyšel: "Chodím sem s německým krátkosrstým ohařem. Bylo tam podezření na svrab, tak dostal antibiotika, a teď jsme tu na kontrole."

Foto: Eva TurečkováFoto: Eva TurečkováFoto: Eva TurečkováFoto: Eva TurečkováFoto: Eva Turečková

V ordinaci byl klokan, tygr i lev

Dalibor a Alžběta Maradovi, foto: Eva TurečkováDalibor a Alžběta Maradovi, foto: Eva TurečkováKvalitní veterinární péče je i v regionech. Když byl pražský byt pro Maradovy už malý, rozhodli se opustit zdejší veterinární kliniku, a začali budovat kariéru ve středočeském regionu v Mělníku. Jaký je rozdíl mezi velkým a malým městem?

"V Praze jsme se setkávali s mnohem horšími situacemi. Vytahování klíšťátek na Štědrý den o půlnoci to tady moc nezažíváme," říká Alžběta Maradová.

I tak se Maradovi nenudí. Kromě běžných zvířat jako jsou psi, kočky nebo morčátka, tu ošetřovali i pěkně exotické živočichy.

"Už jsme tady ošetřovali klokana, tygra, lva. Dneska se do kategorie domácích mazlíčků posouvají i hospodářská zvířata. Občas se na nás obracejí chovatelé koz, kteří nepochodí u veterinářů, kteří je berou jako velká užitková zvířata, a nechtějí určité zákroky vůbec provádět. Takže tu občas máme hospitalizované kozy nebo ovečky."

Specializace je také u veterinární medicíny

Alžběta Maradová, foto: Eva TurečkováAlžběta Maradová, foto: Eva Turečková Alžběta Maradová je internistka, specialistka v oboru sonografie a intenzivní terapie. Pracovala i na veterinární klinice ve švýcarské Ženevě, v anglickém Birminghamu a Manchesteru. Její manžel Dalibor je chirurg a ortoped. Zabývá onemocněním páteře a očí. Specializace už jsou i ve veterinární praxi.

"Specializace byla dřív hodně upozaděna. Teď je spousta pracovišť, kde se veterináři zabývají určitým oborem, takže v něm mohou být samozřejmě lepší. Dá se poskytovat velmi komplexní péče pro zvířátka. Ale u nás se to odvíjí od možnosti lidí. Když je tam například podezření na onkologickou diagnózu, tak už si nepřejí pokračovat dál, ale mám spoustu klientů, kteří i u onkologických pacientů chtějí udělat maximum. To, co se říká o Češích, že svá zvířata milují, a že jsou velcí chovatelé, opravdu platí. Jsou tu lidé, kteří mají jako kamarády tři čtyři psy i víc. Setkáváme se s profesionálním a zodpovědným přístupem."

Veterinární péče je však hodně drahá, uvádí Alžběta Maradová.

"Je pro mě malinko morální dilema, když vidím, co ta péče stojí, a ona opravdu tu cenu má. Máme tu i klienty, kteří jsou poměrně bohatí, a kteří nám tu nechávají peníze, které nám dají k dispozici. Takové důvěry si velmi vážíme. Když pak přijde člověk, který na tu péči nemá, tak my můžeme sáhnout do těchto zdrojů, a můžeme mu finančně pomoct."