Archeologové našli v Brně opevnění z dob Římanů

Kdo byl asi římský voják, který si ve druhém století ohříval jídlo na území dnešního Brna? Jaký byl běžný život ve zdejším vojenském táboře? To se asi nedozvíme. Ale na některé otázky mohou odpovědět archeologové, kteří našli v Brně opevnění z dob Římanů.

Mapa doložených římských táborů na Moravě, zdroj: ČT24, Google EarthMapa doložených římských táborů na Moravě, zdroj: ČT24, Google Earth Římané proti Barbarům na území dnešní České republiky bojovali v letech 172 až 180 našeho letopočtu. Opevnění římské pěší legie našli archeologové v Brně ve Vojtově ulici. Jde o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu. Tábor římské armády zřejmě chránil brod přes řeku Svratku, řekl archeolog Václav Kolařík.

"Je to přímý doklad pobytu římské armády na katastru města Brna. Největší koncentrace těchto táborů se nachází v okolí Novomlýnských nádrží na Mušově. Jak Římané postupovali směrem k severu od Dunaje, tak si dělali na své cestě základny. Ty zajišťovaly jejich postup k severu do barbarika. Římské tábory byly objeveny i záchrannými výzkumy. Na střední Moravě jsou to tábory v Olomouci a u Kroměříže. Jeden tábor byl předloni objeven v Jevíčku, teď tábor z Brna, a ještě jeden je z Modřic."

Římané střežili brod u řeky Svratky

Zbytky římského opevnění na území Brna, foto: ČTKZbytky římského opevnění na území Brna, foto: ČTK Římané v Brně a na jiných místech Moravy operovali za dob císaře Marka Aurelia, když vedli válku proti barbarským kmenům. Na území České republiky šlo konkrétně o Markomany a Kvády. Archeologové nic podobného dosud v katastru města nenašli. Po římské armádě v Brně zůstal odkrytý asi sedmdesátimetrový příkop.

"Tento tábor pochází z období markomanských válek. V letech 166 - 180 našeho letopočtu vedli Římané války s germánskými kmeny severně od středního Dunaje. Ofenzívní část bojů probíhala až v letech 172 až 180, takže z tohoto období tábor je. Byl to příkop, směrem do tábora se nacházel val opatřený dřevěnou palisádou. Většinou to byl obdélník nebo čtverec, přičemž ty strany dosahovaly stovek metrů."

A proč si Římané vybrali zrovna toto místo?

Kresba předpokládané podoby typického římského tábora, zdroj: P. Šima-Juríček in ANODOS-Supplementum 1, Trnava 2001Kresba předpokládané podoby typického římského tábora, zdroj: P. Šima-Juríček in ANODOS-Supplementum 1, Trnava 2001 "V tomto případě jsme si skoro jisti, že je to jeden z těch záchytných bodů na jejich cestě. Lokalita se nachází přímo na břehu řeky Svratky, u důležitého přechodu. Proto s tímto táborem jistili brod na dalším postupu do vnitrozemí. Určitě tento tábor fungoval i jako zásobovací stanoviště pro armádu, která už byla třeba za řekou na severní straně."

V minulosti vykopali odborníci podobný tábor v Modřicích a další v okolí Mušova, kde měli Římané asi základnu. Tam se našly i pozůstatky zděných staveb. Právě proto, že se v Brně jednalo zřejmě o přechodný tábor, příliš archeologických nálezů tu nebylo, dodal archeolog Václav Kolařík:

"Nám se podařilo v Brně narazit na téměř celou nádobu keramiky. Byla to římská mísa, ve které si římský voják pravděpodobně ohříval jídlo, a když se mu rozbila, zahodil ji do příkopu. Pak jsme tu objevili bronzový závěsek, který byl součástí výzbroje římského vojáka."