Antická soška zřejmě sloužila jako obětina

Je vysoká 12 centimetrů, a je z bronzu. Vzácnou sošku ženy, která pochází až z doby antiky, objevil na Svitavsku archeolog David Vích. Sošku našel při průzkumu dávné obchodní komunikace zvané Trstěnická stezka blízko obce Křenov.

David Vích, foto: ČT24David Vích, foto: ČT24 "Jedná se o plastiku datovanou do 2. století, případně do první poloviny 3. století po Kristu," řekl archeolog David Vích z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

Spolu se soškou byla nalezena například i zlatá mince z 5. století. Podle archeologa se zřejmě nejedná o ztracené věci, protože se s nimi běžně na sídlištích nesetkáváme. Zřejmě jde o obětiny, aby byla stezka úspěšně překonána.

"Z písemných zpráv víme, že tímto prostorem vedla důležitá komunikace. Tradičně bývá označována jako Trstěnická stezka. My se zaměřujeme na pátrání po archeologických nálezech v okolí této komunikace, a zkoumali lokalitu na katastrálním území Křenov na okrese Svitavy. Jedná se o poměrně zajímavé místo, kde z kotliny u Křenova stoupáme dál na západ. Komunikace byly nucené překonávat velice kritický úsek se značným převýšením. Našli jsme množství archeologických nálezů jak z pravěku, tak především z vrcholného a raného středověku. A k nejzajímavějším nálezům patří i plastika venuše, která je římské provenience."

Stezka spojovala české území s východními zeměmi

Foto: ČTKFoto: ČTK Trstěnická zemská stezka vedla podle některých autorů přes Čechy a Moravu do Pobaltí a dále na východ až do Orientu. V 10. století byla hlavní spojnicí západní a východní Evropy, po které proudilo zboží, například sůl, kožešiny, otroci a luxusní zboží. A kudy procházela stezka přes české území?

"Je to historická komunikace, která vedla z Prahy přes Chrudim. U Litomyšle se větvila na Olomouc a Brno. Z písemných pramenů víme, že se jednalo o komunikaci dálkovou, která spojovala východní země s naším státem. Jsou doložené předměty, které mají svůj původ na území Kyjevské Rusi. O té cestě se ví, ale zhruba 150 let se diskutovalo o tom, kudy vlastně probíhala. Řada kolegů se věnovala průzkumu zaniklých reliktů komunikací přímo v terénu, a my jsme na to navázali archeologickým průzkumem."

Jak uvedl David Vích, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě je zapojené do projektu, který je zaměřen na průzkum historických komunikací na česko - moravském pomezí. Plastika ženy z antiky, na které už byly dokončené konzervátorské práce, patří k nejzajímavějším nálezům.

"Jedná se o poměrně rozsáhlý soubor nálezů, asi 300 artefaktů. Venuše bude předána do regionálního muzea v Litomyšli, kam tato plastika patří. V horizontu týdnů či měsíců se zatím s vystavením nepočítá, ale uvidíme, co bude dál. Česko - moravské pomezí teď prochází poměrně bouřlivým rozvojem poznání."

Například na hradišti Vraclav bylo objeveno i několik desítek raně středověkých mincí. Jejich stáří posunulo vznik hradiště na období kolem roku 1019 za vlády knížete Oldřicha. Veřejnosti je místo známé především kvůli události z roku 1108, kdy zde začalo vyvražďování členů rodu Vršovců.