Ženy a muži v datech

Český statistický úřad ve středu zveřejnil nejnovější data týkající se současného postavení žen a mužů ve společnosti a existujících rozdílů mezi nimi. Na prezentaci těchto údajů byl i Josef Kubeczka.

Data, představená Českým statistickým úřadem, pocházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů, které v České republice proběhlo v roce 2001, a také z běžné demografické statistiky a dalších šetření různých ministerstev, úřadů či výzkumných ústavů. Na základě těchto údajů statistici zpracovali poměrně přehledné tabulky, které dokumentují rozdíly v postavení žen a mužů u nás. V žádném případě nehodnotí, ale pouze dokladují existující stav.

Nemá smysl unavovat posluchače řadou suchých čísel. Místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal mi ale řekl, která data jejich zpracovatele nejvíce překvapila:

"Určitě dobrým signálem, který samozřejmě vyžaduje podrobnější analýzu, je zastavení růstu podílu žen na počtu nezaměstnaných a v podstatě srovnání poměru mezi ženami a muži. To do značné míry souvisí s tím, že se postupně, rok do roku, zvyšuje podíl mladých žen, které mají vyšší vzdělání, že se zlepšují služby a další podmínky, které jim umožňují, aby získaly čas pro rozvoj svého vzdělání a následně jejich ekonomického uplatnění a tím ocenění. To jim zase zpětně vytváří možnost, jak se osvobodit od domácích prací nákupem služeb, tím se lépe seberealizovat a získat lepší postavení v ekonomickém procesu a ve společnosti vůbec."

Ze statistických údajů mimo jiné vyčteme, že v České republice je podstatně více soudkyň než soudců. Zeptal jsem se proto předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, poslankyně Anny Čurdové, zda je tento stav výsledkem náhody nebo politického záměru?

"Já si myslím, že to v žádném případě nebyl politický záměr. Kdybychom se podívali i na další statistiku, tak u nás ženy stále více studují tzv. humanitně zaměřené obory, k nimž práva, právní systém patří. Nebyl to tedy politický záměr, ale skutečně výsledek nerovnoměrného rozložení struktury studia jednotlivých fakult v České republice."

Nehrozí při doporučeních Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů kabinetu navození tzv. pozitivní diskriminace?

"Já si myslím, že určitě ne, protože pan premiér i ministr práce a sociálních věcí, který je resortně zodpovědný za politiku rovných příležitostí, tento problém vnímají jako otázku, kterou je potřeba ve společnosti řešit. To, jakým způsobem bude vyrovnáno zastoupení žen a mužů ve společnosti, je totiž také ukazatelem demokratičnosti té společnosti. Já si myslím, že kabinet to v žádném případě nevnímá jako tzv. pozitivní diskriminaci, protože od tohoto termínu se i v zemích Evropské unie i v celém světě pomalu odstupuje. Hovoříme spíše o paritní demokracii nebo o vyrovnaném zastoupení, a nejenom v rozhodovacích procesech, ale ve společnosti jako takové."