Zemřela novinářka a překladatelka Švejka Ruth Bondyová

Ve věku 94 let zemřela izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu Ruth Bondyová. Za války prošla terezínským ghettem, rodinným táborem v Osvětimi i odklízením trosek v Hamburku. Do hebrejštiny přeložila na 40 děl české literatury, včetně Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška.

Ruth Bondyová, foto: ČTKRuth Bondyová, foto: ČTK Do pádu komunismu znalo v Česku Ruth Bondyovou málo lidí. V roce 1948 se přihlásila do československé brigády na pomoc Izraeli, a zúčastnila se i bojů za nezávislost právě vyhlášeného státu.

Ruth Bondyová za války prošla třemi nacistickými tábory. Navzdory děsivému rozměru holokaustu to ale pro ni bylo po příchodu do Izraele jednou z prvních motivací a inspirací.

"Tady nebylo porozumění pro to, čím ti lidé prošli. Byly otázky: co jste museli dělat, abyste zůstali naživu, proč jste nebojovali?"

Švejkovi v Izraeli rozumí

K češtině, němčině a angličtině přidala znalost hebrejštiny a prosadila se jako novinářka, překladatelka i spisovatelka. Zhruba po pětadvaceti letech, když měla pocit, že už umí dobře hebrejsky, napsala knihu o Jakobu Edelsteinovi, který pomáhal dalším Židům v terezínském ghettu.

Vlastní tvorbu pak střídala s překlady předních českých autorů do hebrejštiny. První překlad přišel hned po životopise Jakoba Edelsteina.

"Když jsem tu knihu začala psát, měla jsem obavu, že mne to téma bude příliš deprimovat. Tak jsem se rozhodla, že zároveň přeložím Švejka."

A jak přijali svéráznou postavu Švejka izraelští čtenáři?

"Můj vnuk sloužil přes tři roky v ponorce. A na ponorce se čte, protože se nemůže večer jít někam na diskotéku. A tak všichni četli Švejka. Já si myslím, že byrokracie a všelijaké otravování je ve všech armádách. Já myslím, že Švejk by se tu cítil dobře."

Překladatelským oříškem byly názvy ryb v knize Zlatí úhoři

Foto: Verlag JotaFoto: Verlag Jota Během třiceti let přeložila Ruth Bondyová do hebrejštiny asi 40 děl české literatury - už zmiňovaného Švejka, Fimfárum od Jana Wericha, většinu děl Karla Čapka, Milana Kunderu, Bohumila Hrabala a řady jiných spisovatelů, o kterých v Izraeli nevěděli. Jak řekla, čtenáři v Izraeli očekávají od české literatury hlavně humor. O českém spisovateli, který nemá humor, si myslí, že není český.

Překlady mají svá úskalí. Když Ruth Bondyová překládala Zlaté úhoře Oty Pavla, nastaly problémy s rybami. Jak uvedla v jednom z rozhovorů pro Novinky.cz, Akademie hebrejského jazyka sice vydala slovník názvů sladkovodních ryb, ale jen těch, které se vyskytují v Izraeli. Po konzultacích s předními izraelskými ichtyology musela nakonec vymyslet jméno pro tlouště.

Ocenění Gratias agit označila za nejkrásnější dárek, jaký mohla dostat

V Izraeli obdržela Ruth Bondyová několik ocenění a byla první ženou-publicistkou, jíž byla udělena v zemi prestižní Sokolovova cena. Byla známá hlavně jako sloupkařka ze stránek páteční přílohy jednoho z nejčtenějších izraelských deníků Davar. Proslavila se i řadou autorských děl, včetně biografie Potulné kořeny. Holokaust přežili jen čtyři členové její rodiny, 25 jich zemřelo. Vydala řadu dalších knih, například tradiční kuchyni českých a moravských Židů přiblížila v knize Boží hody a jejich mluvu zase v knížce Mezi námi řečeno.

V roce 2003 byla Ruth Bondyová jednou z vyznamenaných cenou Gratias agit. Získala ji v den svých osmdesátin, a označila ji za nejkrásnější dárek, jaký mohla dostat.