Zemřel Jan Koblasa. Umělec, který měl celý život štěstí

Jan Koblasa, foto: ČTK

Básník, esejista a (možná především) sochař, to byl Jan Koblasa. Český umělec žijící od 60. let v Německu zemřel 3. října, bylo mu 85 let.

Jan Koblasa,  foto: ČTK
"Sochařství se nedá dělat do šuplíku, jinou možnost než exil jsem neměl. Když se za sebou ohlédnu, tak jsem měl štěstí, nic než štěstí. Všechno mohlo dopadnout úplně jinak a daleko hůř, " poznamenal před časem ke svému životnímu osudu Jan Koblasa.

Táborský rodák žil od roku 1968 v exilu, po krátkém pobytu v Itálii se usadil v Německu, v Kielu působil jako sochař i jako vysokoškolský pedagog. Podle kurátorky jeho výstav Ilony Víchové byl jedním z nejvýznamnějších sochařů nejen v Česku, ale i v Evropě:

"Byl to velice sečtělý, nádherný člověk, filozoficky založený. Své dílo vystavěl na znalosti literatury, hudby, filozofie a je to z toho velice cítit. Hovory s ním byly nesmírně obohacující a v životě mi ukázaly správnou cestu, jak přemýšlet ve správném měřítku."

Mahler i Vzkříšení

Koblasova socha Gustava Mahlera,  foto: Martina Schneibergová
Možnost vidět Koblasovo dílo měla česká veřejnost mnohokrát. K 80. narozeninám proběhla v roce 2012 velká restrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu. Představila jeho dílo od realistických počátků přes 60. léta malířská i sochařská a ve větší míře i jeho exilové období. O rok později byla v Chrámu svatého Víta umístěna jeho plastika Vzkříšení.

V Jihlavě pak stojí jeho socha Gustava Mahlera, první socha tohoto hudebního skladatele ve střední Evropě. K jejímu vzniku před časem Jan Koblasa Radiu Praha řekl:

"Říkal jsem si, že tam Mahlera musím zpodobnit, protože dělat pomník bez podoby by bylo absurdní, a vyšel jsem z římských herm, ty stély s portrétem, a tu stélu jsem pojal tak, že to není jednoduchý hranol, ale je to v podstatě jako kmen, jakási rostlina, která vrcholí výrazným, v podstatě expresivním portrétem Gustava Mahlera. Chtěl jsem ho udělat v mladém věku, na začátku kariéry, protože on byl potom dost sebrán chorobami a uštván světem. Tak jsem udělal několik studií a taky některé z té poslední doby, ale vzal jsem tedy potom v potaz jeho podobu jako mladšího člověka, který se dívá dopředu i do sebe. Celá ta figurace je v jakémsi natočení, torzování. Socha je třímetrová a stojí ještě na podestě 120 cm."

Po Janu Koblasovi nezůstává jen jeho sochařské dílo, ale také malby nebo literární práce. Některé z nich se věnovaly i tématu života mimo rodnou zemi a návratu do vlasti.