Události Ze stavebnice Merkur se dá postavit i robot

Foto: Muzeum hlavního města Prahy Prostřednictvím stavebnice se řada návštěvníků vrací do dětství a koneckonců právě v dětství vězí i důvod, proč začal autor výstavy Jiří Mládek stavebnice Merkur sbírat:

"Všichni spolužáci ho měli, to bylo to nejhorší. Všichni si šroubovali a Mládek ne. Tak to byla taková křivda, kterou jsem si říkal, že až budu veliký, tak to odčiním a takhle to dopadlo."

A do odčinění dětské křivdy se pustil s vervou, o které svědčí i nadšení, s jakým popisuje svou kdysi vysněnou stavebnici:

Foto: Muzeum hlavního města Prahy "Merkur je geniální svou jednoduchou koncepcí. Pomocí pár děrovaných plíšků můžete postavit neuvěřitelné věci, což tady na té výstavě vidíte. K tomu není potřeba víc hovořit, stačí se jenom podívat. Pár prolisovaných plechů a co z toho můžete udělat, veškeré představy si tady můžete splnit. A pro děti...Já si s nimi hraji dost jako dobrovolník v motolské nemocnici a v řadě merkurklubů, kam občas dojdu. Vidím to sám, že děti si na tom realizují to, co vidí ve skutečnosti ve světě - vidí letadlo, no, tak si ho postaví."

Postavit se dá skutečně leccos, na výstavě je k vidění třeba obří ruské kolo, Eifellova věž, různé robotické modely a třeba také robot, s nímž uspěli studenti z gymnázia v Litomyšli na soutěži v USA.

Foto: Merkur Toys "To je on, ten fešák. Vznikl tak, že se kluci z gymnázia vsadili, kdo udělá lepšího robota. Robot bude schovaný pod postelí, na pokyn páníčka vyjede, jede k lednici, otevře ji, vybere z řady otevřených piv to, které páníček chce, uchopí to támhletou rukou, otevře to a páníčkovi to nalije do sklenice. Pak láhev postaví na stůl, složí se a zaleze pod postel."

A s tím se prezentovali v USA?

"Ano. Oni tam mají spoustu prvků, které sami vymysleli, třeba v těch elektrických pohonech. Když to pak ta porota hodnotila, tak zjistila, že na rozdíl od těch šestnácti set dalších účastníků, kteří měli sofistikované prvky z robůtků, co běhají po Marsu a tak, tak tihle kluci vzali to, co dům dal. Měli tam motory ze starých akuvrtaček, prostorové čidlo byl starý digitální fotoaparát a jako mozek měli notebook. Porota hodnotila i to, že ostatní roboti byli cenově okolo milionu a tady byl nejdražší notebook, stálo to okolo dvaceti tisíc korun."

Foto: Muzeum hlavního města Prahy Merkur se takto dostal i do zahraničí, nebyl tam ale rozhodně poprvé, připomíná Pavlína Pížová, ředitelka muzea stavebnice v Polici nad Metují:

"Kromě stavebnice se vyrábějí i vláčky, ty se hodně líbí v Číně, Japonsku nebo Mexiku. Do Rakouska se prodává stavebnice, je to výuková stavebnice, kterou tam už na základních školách používají děti, aby si rozšířili odborné vzdělání. A stavebnice se začíná prodávat do škol i do Německa."

Výstava Já, Merkur bude v muzeu k vidění do 26.února příštího roku. Setkat se s merkurem ale mohou zájemci také v Českém centru v Praze, kde proběhne výstava Otto Wichterle/Veděc a vynálezce. Jeden z doprovodných programů bude věnován právě hrám se stavebnicí a k vidění bude i z merkuru sestavený "čočkostroj".