Zahraniční Češi mají jen malý zájem o červnové volby do sněmovny

Zahraniční Češi mají jen mizivý zájem o červnové volby do Poslanecké sněmovny. Do neděle, kdy se uzavíraly seznamy voličů, se jich na českých zastupitelských úřadech přihlásilo jen několik málo tisíc. Po příčinách tohoto nezájmu pátrala Milena Štráfeldová:

Letošních červnových voleb do Poslanecké sněmovny se opět mohou zúčastnit i Češi žijící v zahraničí. Poprvé tak mohli na českých zastupitelských úřadech volit před čtyřmi lety, v r. 2002. Ze 70 tisíc potenciálních voličů však k volebním urnám přišlo jen asi 3700 osob, tedy zhruba pět procent. Seznamy voličů pro letošní volby se uzavíraly tuto neděli a první součty ukazují, že ani letos nebude účast českých krajanů ve volbách vyšší. Uvedl to Richard Krpač z tiskového odboru ministerstva zahraničí:

"Já bych to neoznačil jako mizivý zájem, zhruba odpovídá tomu zájmu, který byl před čtyřmi roky. V současné době registrujeme zhruba čtyři tisíce občanů České republiky, kteří pravděpodobně přijdou k volbám na naše zastupitelské úřady."

Za mizivou až nulovou však označil účast zahraničních Čechů ve volbách šéf české diplomacie Cyril Svoboda. Během své současné návštěvy v Kanadě sice připustil, že Češi někdy musejí cestovat na velkou vzdálenost, aby vůbec mohli na zastupitelských úřadech volit. Na druhou stranu ale připomněl, že už léta volají po korespondenčních volbách, a měli by proto svou vyšší účastí ve volbách dokázat, že o ně mají skutečný zájem. Předseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě Miloš Šuchma k tomu však pro Radio Praha řekl:

Cyril Svoboda
"Pokud se jedná třeba o Kanadu, tak můžou volit jenom lidi, kteří žijí v Torontě, Montrealu a Ottawě. Všichni na západ od těchto měst vlastně /volit nemohou/ kvůli vzdálenostem. Nehledě na to, že každý se musí registrovat, získat voličský průkaz, musí to mít notářsky ověřené, čili je s tím spojena nesmírná byrokracie. Takže to bude symbolická volba pro skalní voliče, kteří se tím proderou v těchto třech městech."

V Kanadě přitom po Spojených státech a Slovensku žije třetí nejpočetnější česká komunita na světě. K české nebo slovenské národnosti se tu při posledním sčítání přihlásilo přes 50 tisíc lidí. A přestože zdaleka ne všichni mají i české občanství, volilo tu před čtyřmi lety jen několik set osob. Podobná situace je v USA. V New Yorku v r. 2002 odevzdalo svůj hlas 137 voličů a ve Washingtonu to byly zhruba čtyři desítky lidí. V Bratislavě v roce 2002 odvolilo kolem 360 českých občanů. Podle předsedkyně Klubu českých občanů na Slovensku Jany Bratinkové bude letos situace pro české voliče ještě komplikovanější:

"Byl zrušen generální konzulát v Košicích, takže lidé, kteří bydlí v okolí Košic a minulých voleb se účastnili, budou muset cestovat do Bratislavy, což je samozřejmě finančně náročné. Jeden z problémů, který zapříčiní i sníženou účast na volbách, je v tom, že volič se musí prokázat buď platným cestovním pasem České republiky nebo občanským průkazem. Pas přitom většina starších lidí nemá. Do České republiky ho nepotřebují a je to finančně náročné. Takže i někteří lidé, důchodci, kteří jsou zapsáni ve voličském seznamu, nebudou moci volit, protože nemají pas a nemohou si ho dovolit."

K vyšší volební účasti zahraničních Čechů by podle českých krajanů přispěl zákon o korespondenčních volbách. Ten ale sněmovna letos na jaře odmítla kvůli tomu, že se poslanci nedohodli o víceméně technické otázce preferenčních hlasů. Senátoři i vláda však hodlají zákon o volbách poštou podat znovu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda je přesvědčen, že v příštích volbách do sněmovny už budou moci zahraniční Češi volit korespondenčně.