Události Výstava v Muzeu hl. m. Prahy přibližuje život Vietnamců v Česku
Tak jako pro většinu hlavních měst je i pro Prahu typický vyšší podíl cizinců ve srovnání se zbytkem státu. Mezi nimi nelze přehlédnout Vietnamce, kteří se svými obchody s potravinami a tržnicemi k hlavnímu městu už neodmyslitelně patří. Právě jim se věnuje výstava Vietnam v Praze, kterou tento týden otevřelo Muzeum hlavního města Prahy. Na podrobnosti se Tereza Burianová zeptala Karla Kučery, jednoho z autorů výstavy.
"Vietnamci samozřejmě jsou velmi spjatí s Prahou jakožto centrem České republiky a bývalého Československa. Když to vezmeme historicky, tak vlastně první Vietnamci se usadili v Praze. Statistiky nejsou úplně přesné, ale pravděpodobně je jejich největší koncentrace v Praze!
Při jaké příležitosti jste výstavu uspořádali zrovna v roce 2010?
"Tak to je samozřejmě dobrá otázka, protože letos je šedesát let navázání diplomatických styků mezi Českou republikou, respektive tehdejším Československem, a Vietnamskou demokratickou republikou tehdy, dnes Vietnamskou socialistickou republikou."
Co je tedy na výstavě k vidění?
"Na výstavě můžete vidět trojrozměrné předměty, které zapůjčila komunita. Můžete zhlédnout dokumentární filmy - tři krátké dokumenty ze života vietnamské komunity, můžete vidět fotografie i slyšet vietnamštinu v mluvené podobě."
Čemu se věnují ta tři videa, která byla natočena u příležitosti této výstavy?
"Tyto tři krátké dokumenty jsme natočili přesně pro účely této výstavy. Je to buddhistická slavnost, vaření hovězí polévky a bojová umění."
Jak je ta výstava řešená architektonicky?
"Odkazuje na některé důležité prvky z vietnamské nebo spíše sinovietnamské architektury. Na výstavě máme prostor, který má vytvářet dojem buddhistické nebo taoistické svatyně."
Výstava se nesnaží přiblížit Vietnam, ale opravdu Vietnamce v Praze, v České republice. Čím ovlivnili třeba tu českou mentalitu, českou kulturu?
"Pokud to budu brát historicky, tak třeba vietnamští studenti a dělníci začali jezdit do tehdejšího Československa v šedesátých
letech a výrazně ovlivnili třeba trh, protože každý z nich si
potřeboval odvézt šicí stroj a různé takové propriety, které byly
nedostatkovým zbožím v tehdejším Vietnamu. Ale zároveň seznamovali
Pražany se svou kulturou prostřednictvím různých výstav.
Nebo i kuchyní, která je opravdu důležitějším prvkem vietnamské kultury,
než my třeba chápeme svoji kuchyni. Důležitý je čerstvý koriandr,
který nesmí chybět, řečeno trošku nadneseně, v téměř žádném
jídle. Nebo třeba tropické ovoce, které je ve Vietnamu celkem běžné
a u nás vůbec nebyly některé druhy známy, než ho sem začali
dovážet Vietnamci a prezentovat ve svých zeleninách. Dnes bych zmínil
i nehtová studia. Ono to možná zní trochu úsměvně, ale bylo tady
určité období, kdy takovýchhle zařízení nebylo mnoho a Vietnamci se
vždycky snaží mezeru na trhu vyplnit nějakým novým nápadem."
