Události Výrok Ústavního soudu rozladil některé politiky
Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se neuskuteční v původně vyhlášeném termínu 9. a 10. října. Toto čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu politická scéna vzala na vědomí sice zčásti s polemickými komentáři, a nadále pracovala na novém způsobu rozpuštění dolní komory parlamentu a vyhlášení voleb.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (vlevo) a další soudci, foto: ČTK
"Ústavní zákon číslo 195/2009 Sb. o zkrácení 5. volebního
období Poslanecké sněmovny se zrušuje dnem 10. září 2009,"
přečetl z rozhodnutí Ústavního soudu jeho předseda Pavel Rychetský.
A protože rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb
vycházelo z takto zneplatněného zákona, bylo rovněž okamžitě
zrušeno. Předmětná norma podle třinácti z patnácti ústavních
soudců není obecná, ale má jednorázový účinek, tedy nemění ani
nedoplňuje ústavu pro budoucnost. Navíc mění pravidla hry v jejím
průběhu, což soudci vyhodnotili jako nepřípustný zpětný účinek
zákona.
Jan Kalvoda, foto: ČTK
Ústavní soud zákon zkoumal z podnětu nezařazeného poslance Miloše
Melčáka, bývalého člena ČSSD, který se domáhal ochrany svého
práva být volen za předem daných podmínek. O stížnosti samotné
přitom soud teprve rozhodne. S výsledkem řešení tomu předcházející
otázky ale byl Melčákův advokát Jan Kalvoda spokojen: "Vzdor
tomu, že v Čechách nikdy nikdo nikomu nevymluví, že pan Melčák se
soudil o své tři platy, tak se pan Melčák soudil o to, aby politici
pochopili, že jejich partajní parlamentní hantýrka nemůže nahradit
meze jejich výkonu moci."
Přesně opačně výrok Ústavního soudu hodnotí ČSSD: "Toto rozhodnutí podle mého názoru odporuje článku 2 Ústavy, že veškerá moc ve státě patří lidu," říká lídr sociálních demokratů Jiří Paroubek a zmínil možnost diskuse o definici pravomocí Ústavního soudu, stejně jako prezident Václav Klaus. Ten navíc míní, že Ústavní soud prohloubil politickou krizi v zemi.
Kritický je k výroku ochránců ústavy také předseda komunistů Vojtěch Filip: "To znamená úplné překročení pravomocí Ústavního soudu v rozporu se slibem ústavního soudce, který zní, že budou dodržovat ústavní zákony."
Zatímco místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za ODS Miroslava Němcová také volá po debatě o kompetencích Ústavního soudu, její stranický šéf Mirek Topolánek byl opatrnější a prohlásil, že se drží rad parlamentních a vládních právníků: "Já do právních sporů mezi právníky těchto ctihodných institucí a mezi soudci Ústavního soudu nemíním vstupovat. To není moje práce."
Lidovci ústy jejich předsedy Cyrila Svobody verdikt uvítali: "KDU-ČSL respektuje rozhodnutí Ústavního soudu a oceňuje, že Ústavní soud nepodlehl politickému tlaku, který byl na něj vyvíjen. Od samého počátku jsme byli proti jednorázové změně ústavy."
Podobně se na věc dívá šéf zelených Ondřej Liška: "Nález i zdůvodnění Ústavního soudu ukázaly, že v jádru toho postoje Ústavního soudu byla skutečně oprávněná pochybnost."
Mezi zdrženlivější politické subjekty se zařadila strana TOP 09. Její zakladatel Miroslav Kalousek na adresu soudců v Brně říká: "Je dobře, že alespoň rozhodl rychle. Na nás je, abychom našli řešení, jak předčasné volby ústavně konformním způsobem vyvolat co nejrychleji."
Parlamentní komorami se mezitím zabývaly novelou ústavy, která nebude
mít jednorázové účinky, ale možnost zkrátit volební období
ústavním zákonem zakotví jako trvalé pravidlo.







