Události Výročí protektorátu připomínají také výstavy

Jednou z nich je výstava Historického ústavu AV ČR s názvem Konec Česko-Slovenska 14.-16. března 1939, která byla v pondělí zahájena ve vestibulu Akademie věd v Praze. Přiblížil ji jeden z autorů, historik Jan Němeček:

"Výstava má představit problematiku rozbití Česko - Slovenska v důsledku agresivní politiky nacistického Německa v březnu 1939."

Ačkoli název výstavy odkazuje právě ke třem klíčovým březnovým dnům, museli samozřejmě autoři pojmout expozici v širším záběru.

"Od důsledků podepsání mnichovské dohody, druhé republiky a jejího postupného rozkladu, tzn. vznik samostatného slovenského státu, okupaci Podkarpatské Rusi Hortyovským Maďarskem. Potom se zaměřujeme samozřejmě na události, které s okupace nedílně vyplývaly, tzn. vznik Protektorátu Čechy a Morava, změnu života v něm a také změnu postoje českého národa vůči okupantům."

Historik Jan Němeček bude na téma protektorátu hovořit v příštích Historických obzorech, my se teď přesuneme z Prahy do Přerova, tamní muzeum pořádá výstavu Pod ochranou říše aneb Přerov během nacistické okupace. Na výstavě kromě rekapitulace historických skutečností nechybí ani sekce věnovaná všedním dnům města za protektorátu. Kurátorem výstavy je Petr Sehnálek, který vyprávěl zajímavost z březnových dní před 70 lety v Přerově. Podle vzpomínek pamětníků žili místní zastupitelé v domnění, že se blíží nějaká nespecifikovaná událost, která zvrátí dosavadní vývoj a snad dokonce odčiní i Mnichov.

"Ze 14. na 15. března jednali veřejní představitelé města, představitelé spolků s vojáky a rovnou se domlouvali, že když k něčemu dojde, tak aby byli připraveni. Takže údajně byla pohotovost tělovýchovných organizací, armáda byla připravena pro případ pohotovosti vydat zbraně a vybavení, nicméně poté, co přišla ta úřední zpráva, že Němci obsazují republiku a je rozkaz neklást odpor, tak ty původní aktivity byly hned přesměrovány ke snahám zachránit, co se dá. Bylo domluveno, že budou na bezpečná místa uschovány důvěrné materiály z městského úřadu, z úřadu starosty nebo vybrané kulturní památky větší ceny, u nichž hrozilo, že je Němci zabaví a odvezou. Byly také už zřizovány skrýše zbraní, protože se očekávalo, že si to jednou bude potřeba a že si tu okupaci jednou v budoucnu nenecháme líbit."

Výstava chronologicky navazuje na expozici Pozdrav z Přerova aneb Jak se žilo za první republiky a doplňuje tak obraz města ve dvacátém století.