Události Volby vyhrála pravice, přesto skončily patem
Češi o víkendu volili do Poslanecké sněmovny. Volby nakonec skončily patem - možná levicová i pravostředová koalice mají po 100 mandátech. A to i přesto, že podle počtu hlasů je vítězem voleb pravice. Vysvětlení zjišťovala Martina Lustigová, která také shrne průběh voleb.
Členové volební komise počítají hlasovací lístky, foto: ČTK
Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin. Krátce poté zveřejnila
Česká televize první odhady. Podle nich se jasným vítězem voleb stala ODS,
které by k pohodlnému vládnutí stačila podpora jednoho koaličního partnera.
Zpřesňování výsledků ale brzy zamíchalo kartami. Zatímco ještě v sobotu
odpoledne se nepochybovalo o tom, že ODS sestaví pohodlnou většinovou
vládu, vpodvečer už situace tak jasná nebyla. V jednu chvíli se dokonce
nevědělo, jestli rozdělení mandátů skončí 101:99 ve prospěch pravice nebo
levice. Do pozdního večera se pak čekalo na sečtení hlasů z posledních
okrsků - a byly to hlasy Čechů ze zahraničí, které volby nakonec rozhodly.
Slovo má politolog Petr Just: "Rozhodl by každý, na koho by se čekalo
jako na posledního. To je taková obecná teze. Tím, že se čekalo na hlasy
od krajanů, můžeme tvrdit, že krajané rozhodli. Rozhodli o tom, že
výsledek bude 100:100, protože ještě před započtením jejich hlasů to bylo
101 pro ČSSD a komunisty versus 99 pro ostatní strany. A oni to vlastně
rozhodli tím, že vzhledem k tomu, že volili pravicové strany - ODS v zahraničí získala více než 50% - přesunuli váhu hlasů k ODS." Mezi
voliči, kteří v letošních parlamentních volbách svůj hlas odevzdali v zahraničí, tedy jasně zvítězili občanští demokraté s 50,17% hlasů. Na
druhém místě se u nich umístila ČSSD s 15,75%. Zelené v zahraničí volilo
15,69% a KDU-ČSL 10,13% voličů.
Výsledky voleb, foto: ČTK
Vraťme se ale k celkovému výsledku voleb. Podle počtu odevzdaných hlasů
pravice levici porazila - ODS spolu s KDU-ČSL a Stranou zelených získala
48,9%, zatímco ČSSD s komunisty 45,1%. Přesto ale volby skončily patem.
Jak je to možné? "Protože mandáty se nerozdělují v jednom volebním
obvodu. V případě jednoho volebního obvodu by opravdu ten procentuální
rozdíl způsobil i rozdíl v rozdělení křesel mezi pravicí a levicí.
Výsledek celostátní - kolik strany dostaly procent - je vlastně důležitý
jenom z toho pohledu, aby se vědělo, které strany budou dále zahrnuty do
přerozdělování mandátů. Nicméně přerozdělování mandátů už probíhá na
úrovni jednotlivých volebních krajů, které se u nás shodují s krajským
uspořádáním, tedy je jich čtrnáct. Kolik mandátů je vůbec v tomto kraji
přerozděleno celkem, závisí na volební účasti, na absolutních číslech
volební účasti: kolik lidí v daném kraji přišlo k volbám. A toto
samozřejmě znevýhodňuje malé strany zejména v těch krajích, kde se
přerozděluje málo mandátů." Díky těmto propočtům tak mohlo dojít k tomu, že lidovci, kteří získali 7,2% hlasů, usednou ve Sněmovně do 13
křesel, zatímco zelení, kteří získali o jedno procento hlasů méně, budou
mít jen 6 poslanců. Lidovci totiž uspěli v obvodech, kde se rozdělovalo
více mandátů.
Václav Klaus a Mirek Topolánek při rozhovoru o sestavení nové vlády, foto: ČTK
Kvůli patovému výsledku voleb teď politiky čekají náročná jednání o budoucí koalici a jejím programu. Je zřejmé, že díky rozložení mandátů
budou všichni muset slevit ze svých požadavků. Pokračuje politoložka
Vladimíra Dvořáková: "Půjde o to, že se velmi obtížně budou dělat
reformy v té krystalické podobě, jak byly navrženy. Bude se hledat jakýsi
kompromis, který bude přijatelnější. Na druhou stranu já kompromisy
nepovažuji za zcela špatné. Ukázalo se, že společnost je - především
ohledně reforem - velmi rozdělena. Nemyslím si, že by tady měl být princip
vítěze a poraženého. Takže nakonec jakési středové řešení, které samozřejmě
naštve úplně všechny, protože nikdo nebude spokojen, každý má pocit, že by
to mohlo být lepší, nemusí být úplně marné, protože horší věcí je, pokud
se provede nějaká radikální reforma, se kterou polovina obyvatel
nesouhlasí, po čtyřech letech ta polovina zvítězí ve volbách a provede se
opět nová, zase zcela radikální reforma. Potom je cena za reformu
obrovská. Takže tato možná salámová taktika, která není asi úplně ideální
a neuspokojí nakonec nikoho, nemusí být špatná."





