Vláda jednala o změnách v návrhu euroústavy

Ministr zahraničí Cyril Svoboda s návrhem evropské ústavy na mimořádném zasedání vlády, foto: ČTK

Česká vláda chce v návrhu euroústavy změnu způsobu, jak přejít z povinného jednomyslného rozhodování v Evropské radě na rozhodování kvalifikovanou většinou. Shodli se na tom ministři na mimořádném nedělním zasedání. Josef Kubeczka zjišťoval, co tento požadavek v praxi znamená.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda s návrhem evropské ústavy na mimořádném zasedání vlády,  foto: ČTK
Čeští vyjednavači budou v závěrečných debatách o euroústavě prosazovat, aby návrhy zásadních změn, například přesun některých pravomocí států na unii, rada nejprve předložila k posouzení parlamentům členských států. Teprve poté by se v Evropské radě rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Důvody takového postupu vysvětlil ministr zahraničí Cyril Svoboda:

"V tom rozhodovacím procesu chceme, aby země naši velikosti měla skutečný vliv, i když to samozřejmě bude dáno naši velikostí a schopnosti dohodnout se s ostatními. Jde tedy o to, abychom měli hlasovací práva taková, která v žádném případě nebudou znamenat, že by velcí přehlasovali malé."

Politologa Zdeňka Zbořila jsem se v této souvislosti zeptal, jaké šance na přijetí má na summitu Evropské unie koncem týdne v Bruselu základní požadavek české strany, tedy změna povinného jednomyslného rozhodování v Evropské radě na rozhodování kvalifikovanou většinou.

"Já si myslím, že toto rozhodnutí by mohlo být přijatelným kompromisem, pokud francouzsko-německý postoj se bude vyvíjet v souladu s těmi kompromisy, ke kterým teď rychle za sebou dochází. Musím ale říct, že mě to příliš nevzrušuje. Já si myslím, že Evropská unie a Evropská komise nejsou direktivní orgány. Jsou to jenom relativně exekutivní orgány, tam ke konsensu musí dojít a ten není závislý na nějakém sportovním soutěžení, které by pak vedlo k přesně stanoveným většinovým nebo menšinovým skupinám. Já tedy předpokládám, a vycházím z ideálního stavu, že se nebudou tvořit tábory na úrovni komise, že to je organismus, který se bude vyvíjet konsensuálně."

A co soudíte o požadavku, aby každá země měla plnoprávného evropského komisaře. Budou s tím souhlasit zejména velké evropské státy?

"To také samozřejmě neumím odhadnout, ale v podstatě si myslím, že to vlastně není nic důležitého. To je jenom hra o prestiž. Já si dokonce myslím, že když by neměla každá země svého zástupce, tak že to posílí postavení Evropské komise, protože prostě ten komisař musí hájit Evropskou unií a ne zájmy jednotlivých států. Spoléhat se na to, že tam nominujeme každý svého šéfa už vlastně tam vkládá jakési čertovo kopýtko a říká: Pozor, my v té Evropě budeme také hájit své národní zájmy i na úrovni Evropské komise. To je podle mého názoru principiálně nepříliš šťastné rozhodnutí."