Události Vláda a prezident se neshodli, kdo nese vinu za konflikt na Kavkaze
Konflikt na Kavkaze rozděluje politiky a nejen v Česku. Prezident Václav Klaus z jeho rozpoutání viní Gruzii, vláda Rusko. Na Pražském hradě se proto s prezidentem sešli premiér Mirek Topolánek, vicepremiér Alexandr Vondra a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten reagoval na ruské uznání samostatnosti Jižní Osetie a Achbázie poměrně ostrým prohlášením. Uvádí se v něm, že Česko uznává územní integritu Gruzie v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně obou separatistických provincií, kroky Moskvy považuje za protiprávní a za přímý útok na suverénní stát. Vyzývá také Evropskou unii k vyjednání jednotné pozice vůči Rusku.
Zleva: Mirek Topolánek, Václav Klaus, Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK
Schůzka na Hradě podle očekávání názory na válku na Kavkazu
nesjednotila. Prezident Klaus zastává nadále velmi kritické postoje
vůči Gruzii, kterou viní z rozpoutání současné krize, česká vláda
zůstává na mezinárodní linii EU a NATO a viní Moskvu.
"Je zjevné, že se ne ve všem shodujeme, ale to jsme před jednáním ani nečekali,"
řekl premiér Mirek Topolánek. Prezident odmítl pozvání na jednání vlády. Podle něj by jeho přítomnost na schůzi nic nezměnila.
"Já jsem nevydal žádné silné prohlášení prostě proto, že se nemohu vést na módní vlně toho, že je zlatá Gruzie a zlé Rusko,"
řekl Klaus v rozhovoru pro Český rozhlas. S prezidentem souhlasí například komentátor Jan Petránek, který uvedl, že to byla skutečně gruzínská děla, která srovnala se zemí větší část hlavního města Jižní Osetie.
"Václav Klaus projevil odvahu k pravdě a já to beru s velikým respektem k tomu, že on sám si je vědom, co tím asi v mezinárodním kontextu způsobí."
Foto: ČTK
S prezidentem naopak ostře nesouhlasí politolog Bohumil Doležal.
Domnívá se, že je to stejné jako kdyby v roce 1938 někdo napsal, že v konfliktu mezi Československem a sudetoněmeckou menšinou je vina
československého prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná. A jak se dívá na odlišná stanoviska vlády a prezidenta?
"Podle mého názoru je to jakýsi alespoň pozitivní signál, že u nás se v politice prosazují i trošku rozumnější názory. Ale jakým způsobem to vláda dokáže proti panu prezidentovi a proti opozici udržet, to jsem hrozně zvědavý."
Václav Klaus tentokrát nenašel oporu pro své názory ani v ODS, ve straně, z níž vzešel. Konflikt v Gruzii vyvolal i spor ve vedení opoziční sociální demokracie. Její místopředseda Bohuslav Sobotka na svém blogu přirovnal ruský zásah v Gruzii ke vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. To je v rozporu s názory stínového minstra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka a některých významných sociálních demokratů.
O konfliktu v Gruzii bude v pondělí jednat i mimořádný summit
Evropské unie. Česká vláda proto diskutovala o mandátu, s jakým na
summit pojede. Rozhodla, že prioritami je zachování územní celistvosti
Gruzie a její obnova. Na tu chce České v příštích třech letech
vyčlenit 150 milionů korun. Česko podle Topolánka výrazně podporuje
monitorovací misi v Gruzii.
