V České republice bude od ledna minimální mzda o 500 korun vyšší

Graf: ČTK

Minimální mzda bude v České republice o 500 korun vyšší. Vzroste podle pondělního rozhodnutí vlády od začátku příštího roku z 5.700 na 6.200 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí se domnívá, že tak ušetří na sociálních dávkách a tvrdí, že zvýšení minimální mzdy téměř neovlivní hospodaření podniků. Podnikatelé ale varují, že zvýšení minimální mzdy může vyústit v propouštění.

Graf: ČTK
Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je zvýšení minimální mzdy kompromisem mezi požadavky odborářů a zaměstnavatelů. Vláda se shodla na šesti tisících dvou stech korunách. Odbory chtěly o tři sta korun více, zatímco zaměstnavatelé o stejnou částku nižší minimální mzdu, protože se obávali zvýšených nákladů firem. To ale podle ministra nehrozí.

"To navýšení neohrožuje ekonomickou stabilitu firem, protože v podstatě se týká pouze asi necelých dvou procent všech zaměstnanců. Každý, kdo o tom hovoří a každý, kdo to kritizuje 6200 korun jako něco, co je hodně, ať zkusí za tyto peníze v hrubém žít a myslím si, že potom může hovořit, jestli je to hodně nebo málo. Je to pouze o tom, zda stát má být tím, kdo bude dotovat nízké mzdy zaměstnavatelů."

Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka je zvýšení minimální mzdy pro podnikatele příliš velkým skokem. Jde totiž téměř o devítiprocentní nárůst. Firmy by podle jeho slov byly schopny unést navýšení přibližně pětiprocentní, tedy maximálně na 6 tisíc korun měsíčně. Podle Hospodářské komory bude nutné vyšší náklady zaměstnanců vyrovnat. Jakým způsobem? To vysvětlil viceprezident komory Zdeněk Somr.

"Propouštěním nebo snižováním objemu práce. To znamená, za šest hodin stejnou práci, jako předtím za osm, protože víc nejsem schopen zaplatit. A toto je tlak na zefektivnění, tedy zefektivnění může být i snižování pracovní doby, anebo někteří půjdou tou cestou nelegálního vyplácení odměny."

Jak ale ministr Škromach v pondělí uvedl, zvýšení mezd by k nezaměstnanosti vést nemělo. Podle ministra by lidé teď měli méně spoléhat na sociální dávky a naopak více usilovat o zaměstnání.

"Tato mzda by měla dále posilovat motivační funkci, protože by měla změnit poměr mezi životním minimem jednotlivce a minimální mzdou ze současných 115ti procent na 124 procent ve prospěch minimální mzdy, což znamená, že je pro samostatně žijící osobu výhodnější pracovat než pobírat životní minimum."

Zatímco v České republice se minimální mzda pohybuje okolo 40 procent průměrného výdělku, v severských evropských zemích je to podle Škromacha 60 procent a v ostatní Evropě kolem 50 procent. Nikde se nepotvrdilo, že by zvyšování minimální mzdy vedlo k propouštění. Naopak, jak ministr zdůraznil, v Británii nezaměstnanost klesla.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio