Uplynulo 170 let od uvedení budoucí české hymny Kde domov můj

Přesně 21. prosince roku 1834 zazněla na jevišti poprvé budoucí česká hymna - píseň Kde domov můj. Stalo se tak před 170 lety ve hře se zpěvy Fidlovačka a píseň se stala symbolem českého národního života. Text Josefa Kajetána Tyla tu utvořil s melodií Františka Škroupa harmonický celek a píseň začala žít vlastním životem.

Přesně 21. prosince roku 1834 zazněla na jevišti poprvé budoucí česká hymna - píseň Kde domov můj. Stalo se tak před 170 lety ve hře se zpěvy Fidlovačka a píseň se stala symbolem českého národního života. Text Josefa Kajetána Tyla tu utvořil s melodií Františka Škroupa harmonický celek a píseň začala žít vlastním životem.

Když Josef Kajetán Tyl psal svou novou frašku Fidlovačka, jistě věřil v její úspěch, ale ani ve snu ho zřejmě nenapadlo, že to bude úspěch celonárodní. Nikoliv hry, ale písně. Krátké a podle Tyla údajně nezáživné. Dokonce prý přemýšlel, že ji ze hry vyškrtne, ale František Škroup ho přemluvil, aby ji tam nechal, i když i on ji pokládal za méně zdařilou. A tak se stalo, že píseň, kterou mnozí odsoudili k zániku, v ději zůstala. Podle mnoha legend vznikla v noci, kdy zemřela Škroupova žena. Ta však prokazatelně zemřela až tři roky po uvedení Fidlovačky. Další legendy pak uvádějí, že píseň vznikla v předvečer premiéry. Asi nejvěrohodnější vysvětlení však poskytl Josef Ladislav Turnovský, životopisec J.K.Tyla. Ten uvedl, že "Jednoho dne zastihl Tyl skladatele velmi sklíčeného a znaveného. S hlavou skloněnou seděl u psacího stolu vedle klavíru a sdílně vypravoval, že téměř celou noc u lože své nemocné manželky prodlel a jen o přestávkách, kdy dřímala, komponoval a na úsvitě číslo 19. své skladby k Fidlovačce dokončil." To možná vysvětluje sentimentální nádech skladby, pro který byla mnohokrát kritizována. Žádná pozdější úprava není tak působivá jako Škroupovo původní aranžmá.

V 70. letech 19.století proběhla vlna kritiky budoucí české hymny. Sám Jan Neruda údajně vyzýval Bedřicha Smetanu, aby vytvořil novou lepší. Ten prý podle ústní tradice návrh na komponování nové hymny odmítl slovy : "Kterou píseň lid sám na svou hymnu vznesl, ta hymnou jeho také zůstane." Mírumilovnou píseň o tom, jak je u nás hezky nedokázal nikdo překonat a usnesením vlády z roku 1920 se píseň Kde domov můj stala oficiální hymnou. Autor melodie František Škroup se však v Čechách uznání nedočkal. Třicet let byl dirigentem ve Stavovském divadle, ale po neshodách s ředitelstvím byl propuštěn a odešel jako kapelník do opery v Rotterdamu. Ironií osudu je, že na jeho pohřbu zazněla na trumpetu zahraná píseň Kde domov můj. Na slavného rodáka však nezapomínají v malé vesničce Osice nedaleko Pardubic. Dochovaly se například nějaké vzpomínky v obecní kronice, to je otázka pro starostu Stanislava Bydžovského.

"Největší vzpomínka v posledních letech byla v roce 2001 při 200. výročí narození Františka Škroupa. Při té příležitosti se zrekonstruovala Pamětní síň. Tam je spousta pěkných věcí co Škroupa týče, ale kronika obce se někde ztratila, takže není."

Píseň Kde domov můj byla již v 19. století známá i mimo Čechy dokonce v jiných jazycích. Do roku 1934 existovaly překlady do 16 jazyků, včetně latiny a esperanta.