Události UNESCO si připomíná 100. výročí úmrtí architekta a mecenáše Josefa Hlávky

Josef Hlávka Jubilejní rok Josefa Hlávky nabídne na třicet významných událostí, které představí neuvěřitelnou šíři jeho aktivit. Hlávku přiblíží konference o architektuře, o financování vědy a budoucnosti českých nadací, přednášky, odhalení jeho busty, výstavy. Významnou měrou se na akcích podílí i Akademie věd, potvrzuje její předseda Václav Pačes.

"Já mám někdy pocit, že Josef Hlávka je postava, o které se ve veřejnosti mnoho neví. Ví se tak akorát, že existuje Hlávkův most a já myslím, že je to škoda. Já dokonce považuji Josefa Hlávku za jednoho z největších Čechů, kterého řadím k tak významným osobnostem jako byli Komenský, Karel Čapek a jiní naši velikáni."

Zámek v Lužanech, foto: www.luzany.com Proto by měl Rok Josefa Hlávky tohoto slavného Čecha lidem přiblížit. Otevřeno bude například jeho sídlo - zámek v Lužanech. Interiér zdejšího Hlávkova bytu je jedním z mála a možná dokonce jediným zachovaným obytným prostorem, který má veškeré vybavení i výzdobu. Zajímavostí je například pracovna v bývalé kapli, kde Hlávka umístil malá okénka s okenicemi sloužící k regulaci světla nezbytného pro práci architekta. Zámek dnes vlastní Nadace Nadání Josefa Marie a Zdeňky Hlávkových, které odkázal veškerý svůj obrovský majetek. V přepočtu na dnešní měnu se jednalo o zhruba 2 miliardy korun. Jak uvedl člen správní rady Nadace František Šmahel, Hlávka vynikal už v mládí.

"Byl premiant, vyznačoval se pílí, nadáním. Získal neobyčejně prestižní Římskou cenu, která mu umožnila studium v Itálii, ve Francii, Belgii a také v Německu. Zachovaly se jeho kresby z té doby a tam je vidět, jak celé jeho dílo rostlo z detailního poznání skvostů světové architektury."

Hlavní chrám arménské církve v Černovcích podle Hlávkova návrhu Pozoruhodné je, že se Josef Hlávka stal i stavebním mistrem a to mu umožnilo start do další etapy života - podnikání. Za desetiletí vytvořil na 150 staveb. Mezi nimi jsou i obrovské monumenty - například kostel Lazaritů a Dvorní opera ve Vídni. Za tu mu císař František Josef věnoval zlatý klíč a symbolické stříbrné zednické náčiní. Známá je i Zemská porodnice v Praze, Hlávkovy domy. To vše směřovalo k obrovské zakázce, kterou byla rezidence řecko-pravoslavného biskupa v Černovcích na Ukrajině.

Josef Hlávka s manželkou "On tam přijel a nebylo tam nic. Přijel do pustiny, kde bylo nepočetné osídlení bez jakékoliv infrastruktury. Musel tam vybudovat železnici, získat z Vídně mistry stavebních řemesel, vybudovat tam cihelny a pak teprve mohl ten komplex stavět. Nedivme se, že ho tohle vypětí stálo mnoho sil a najednou z ničeho nic roku 1869 ochrnul na obě nohy."

Jak dodal František Šmahel, následovalo desetiletí léčení, lázeňských pobytů. Možná právě tato doba započala další etapu Hlávkova života - mecenáše vědy a umění. I když už nestavěl, měl stále obrovský vliv. Pro nadané, ale nemajetné studenty založil například vysokoškolské koleje. Bez jeho pomoci by neexistovala ani řada institucí a ústavů, z nichž některé pracují dodnes.