Týden v Česku 14/2018

Nový přehled přináší v krátkosti všechny důležité události, které se na tuzemské politické scéně, v ekonomice i kultuře staly v uplynulém týdnu.

Jednání o vládě zkrachovala

Andrej Babiš, foto: ČTKAndrej Babiš, foto: ČTK Čtvrteční večerní jednání mezi hnutím ANO a ČSSD o vzniku nové vlády skončila krachem. Ve Sněmovně to oznámil jak premiér v demisi Andrej Babiš z ANO, tak předseda sociálních demokratů Jan Hamáček a statutární místopředseda strany Jiří Zimola. Podle Hamáčka ČSSD trvala na svém požadavku, aby v čele vlády nebyl trestně stíhaný premiér. Sociální demokraté byli ochotni přistoupit na skutečnost, že Andrej Babiš je trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo, pokud by ve vládě získali pět ministerstev včetně vnitra. Babiš nakonec na pět ministerských postů kývnul, místo vnitra však nabídl resort spravedlnosti. ČSSD ale podle něj na vnitru trvala.

"My jsme udělali maximum, pozice ČSSD nás překvapila a mrzí nás. Naše velkorysá nabídka bohužel nebyla akceptována, my jsme to vzali na vědomí."

Jan Hamáček a Jiří Zimola, foto: ČTKJan Hamáček a Jiří Zimola, foto: ČTK Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že vedení své strany doporučí, aby jednání s ANO o budoucí vládě ukončila.

"V jednu hodinu zasedne naše předsednictvo a já předpokládám ukončení jednání. ČSSD zůstane v opozici a další jednání vést nebudeme."

Podle šéfa hnutí SPD Tomia Okamury jednání krachlo kvůli nárokům ČSSD na jednotlivé resorty.

"Takové jednání nehájí zájmy lidí v České republice, ale zájmy korytářů a mafie v ČSSD. Je na hnutí ANO, jestli si vybere návrat k jednání o programu. To znamená návrat k jednání s SPD."

Podobný názor na krach jednání o vládě má i předseda komunistů Vojtěch Filip. Za krach mohou podle něj přehnané požadavky sociální demokracie. S tím ale nesouhlasí šéf TOP09 Jiří Pospíšil. Podle něj za současnou situaci může hlavně hnutí ANO. Požadavek sociálních demokratů na ministerstvo vnitra chápe.

Jiří Pospíšil, foto: Prokop Havel, archiv ČRoJiří Pospíšil, foto: Prokop Havel, archiv ČRo "Já osobně se domnívám, že je správné, aby ve chvíli, kdy máme trestně stíhaného premiéra, vedl ministerstvo vnitra někdo jiný než nominant hnutí ANO. Je smutné, že se jednání zaseklo nikoliv na programu, tedy na tom, co obě strany chtějí udělat pro voliče, ale pouze na sporu o posty, na sporu o personáliích. Podle mého názoru se tak přibližujeme k předčasným volbám."

Také Babiš připustil možnost předčasných voleb, o dalším postupu chce mluvit s prezidentem Milošem Zemanem. I ten se chce ke krachu jednání vyjádřit až po schůzce s Babišem.

Zeman se na Slovensku zasazoval o Český dům

Miloš Zeman a Andrej Kiska, foto: ČTKMiloš Zeman a Andrej Kiska, foto: ČTK Prezident Zeman byl od středy do pátku na státní návštěvě Slovensku. Šlo o jeho první zahraniční cestu ve druhém volebním období. Se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou se však tentokrát nesetkal ve slovenském hlavním městě Bratislavě, ale ve Vysokých tatrách. Společně probrali vztahy obou zemí, mluvili taky o blížícím se výročí vzniku Československa-Na řadu ale přišly i aktuální politické a diplomatické otázky. Zeman při této příležitosti zmínil téma Českého domu v Bratislavě. Česká republika do něj investovala devět milionů korun, budova v centru města však dosud nestojí. To Zeman označil za poslední problém vztahů se Slovenskem. Ujistil, že pro to, aby Český dům nakonec stál, udělá vše, co bude v jeho silách:

Ruské velvyslanectví v Praze, foto: archiv velvyslanectvíRuské velvyslanectví v Praze, foto: archiv velvyslanectví "Já vás chci informovat, že jsem se rozhodl řešit neexistenci Českého domu v Bratislavě a věnovat tomu, bude-li nutno, celých pět let svého druhého funkčního období."

Andrej Kiska prohlásil, že Český dům nakonec stát bude. O vzájemných česko - slovenských vztazích prohlásil, že jsou jedinečné. V aktuálních politických otázkách mezi oběma prezidenty však panují rozdílné názory. Neshodnou se například v otázce vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal. Zeman o tomto kroku pochybuje, Kiska naopak řekl, že rozhodnutí vyhostit diplomaty považuje za symbol solidarity země s jejími partnery. Mrzí ho, že se k němu Slovensko nepřipojilo:

"Pro mne osobně bylo velmi znepokojivé i to, že někteří ruští diplomati i zde jednali nad rámec své běžné diplomatické činnosti. A právě v této souvislosti si myslím, že jsme měli přistoupit ke stejným krokům jako většina zemí Evropské unie i země V4."

Kauza novičok

Alexandr Zmejevskij, foto: Anton KajmakovAlexandr Zmejevskij, foto: Anton Kajmakov České ministerstvo zahraničí se ohradilo proti výrokům Ruska, které nadále spojuje nervově paralytickou látku novičok s Českou republikou. Po mluvčí ruského ministerstva zahraničí to zopakoval i ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij. Řekl sice, že Rusko neobviňuje Česko z podílu na otravě ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. Zdůraznil ale, že čeští vědci mají kapacity na výzkum nervových látek typu novičok. Podle mezinárodních dohod mohou údajně vyrobit a držet až deset kilogramů bojových chemických látek. České ministerstvo zahraničí považuje jeho prohlášení za neakceptovatelné, řekla jeho mluvčí Irena Valentová.

"Ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo politování nad tím, že ruská diplomacie opakovaně a manipulativně spojuje Českou republiku s případem použití nervové paralytické látky v Salisbury. Tato vyjádření jsou pro nás neakceptovatelná a slouží k odvedení pozornosti od možné ruské účasti na tomto činu a hrozí dalším zhoršováním našich vztahů."

Kateřina Konečná, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoKateřina Konečná, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo Rusko navrhlo společné vyšetřování použití chemikálie s Británií, která to ale na zvláštní schůzi Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu odmítla. Londýn, který z útoku už dřív Rusko obvinil, označil návrh Moskvy za perverzní. Proti se postavila i Evropská unie. Podle europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné by však Rusko mělo mít ve společném týmu zastoupení.

"Když chcete objektivně vyvrátit /podezření/, tak musíte vzít ty nejlepší experty na světě. A ti jsou i z Ruska. Oni neříkají, že se na tom chtějí stále podílet. Oni nabízejí odborníky. Navíc ve chvíli, kdy jsou obviněni. To obvinění je bez důkazu, a oni se proto cítí velmi špatně. Tak se ptám, proč by se na tom nemohli podílet."

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je celá kauza dvojitého agenta Skripala jen součástí protiruské kampaně. Skripal a jeho dcera byli otráveni látkou novičok v britském Salisbury začátkem března. Británie obviňuje z otravy Rusko, v reakci na to vypověděla ruské diplomaty. K Británii se připojila i Evropská unie. Z České republiky byli vypovězeni tři ruští diplomaté.

Vydání hackera Nikulina do USA

Jevgenij Nikulin, foto: archiv Policie ČRJevgenij Nikulin, foto: archiv Policie ČR Spojené státy jsou vděčné České republice, že jim vydala údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Bílý dům to napsal v tiskovém prohlášení. Nikulina české úřady předaly do USA minulý týden. Důvody vysvětlil ministr spravedlnosti za hnutí ANO Robert Pelikán

"V případě takových konkurenčních žádostí poměřuji závažnost trestné činnosti. A trestný čin, pro který bylo žádáno o jeho vydání do Spojených států, je mnohem závažnější. A zároveň je třeba říci, že také Spojené státy usilovaly o jeho zatčení, vydaly na něj zatykač, kdežto Rusko se ozvalo až v okamžiku, kdy zadržen byl."

O vydání Nikulina usilovala i Moskva, která naopak oznámila, že rozhodnutí České republiky podkopává její vztahy s Ruskem. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš se obává, aby diplomatické konflikty nepřerostly v něco závažnějšího.

Jiří Dolejš, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoJiří Dolejš, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo "Já si myslím, že pokud jde o komunikaci s ruskou stranou, tak ta je samozřejmě nabourána nejen touto skutečností, ale i vypovězením diplomatů. V poslední době ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskem určité mráčky jsou. A bylo by dobře, kdybychom jakékoliv věci na tomto poli hodnotili s určitým odstupem."

Jevgenij Nikulin se podle Washingtonu dopustil hackerských útoků na sociální sítě a webové úložiště Dropbox. Díky tomu se prý dostal k datům, která pak mohli jeho zákazníci použít k ovlivňování amerických voleb. Rusko pak Nikulina viní z bankovního podvodu přes internet. Čeští policisté zadrželi Nikulina v roce 2016. Od té doby seděl ve vazbě v Pankrácké věznici a čekal na rozhodnutí českých soudů, do které země ho vydají. Minulý týden Ústavní soud odmítl jeho stížnost proti vydání do Ameriky, a otevřel tak cestu k jeho extradici. Soud zhodnotil, že americká žádost byla dobře podložená. Ani hrozba vysokého trestu není podle soudců sama o sobě důvodem pro nesplnění mezinárodních závazků, tedy pro nevydání Nikulina. Podle prezidenta Zemana bylo vydání Nikulina do USA chyba.

Senátoři kritizují prezidenta

František Bublan, foto: Vendula Uhlíková, archiv ČRoFrantišek Bublan, foto: Vendula Uhlíková, archiv ČRo Senátní bezpečnostní výbor tento týden kritizoval prezidenta Zemana za to, že veřejně pověřil Bezpečnostní informační služby pátráním po jedu novičok. Výbor nesouhlasí ani se Zemanovým zasahováním do případu vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Předseda senátního zahraničního a bezpečnostního výboru František Bublan z ČSSD vysvětlil, proč se zákonodárcům prezidentovo chování nelíbí.

"U úkolování Bezpečnostní informační služby je zjevné, že se jedná jen o spektakulární počin, jen aby prezident malinko zpochybnil tvrzení ministra zahraničních věcí a ministerstva obrany, že tato látka se u nás nevyráběla a že s ní nedisponujeme."

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se stanoviskem senátorů nesouhlasí a k jejich postupu má výhrady.

"Cílem prezidenta republiky je vyvrátit drzé obvinění, které vůči České republice vznesla Ruská federace. A z tohoto hlediska by senátoři měli s panem prezidentem souznít. My musíme mít jednoznačnou, adekvátní a pádnou odpověď na drzá ruská obvinění. Z tohoto důvodu je poněkud prapodivné, pokud senátoři ve výboru takto postupují."

Ke kauze Nikulin podle Ovčáčku prezident Zeman jen vyjádřil svůj názor.

Livia Klausová končí na Slovensku

Livia Klausová, foto: Petra Sklenářová, archiv ČRoLivia Klausová, foto: Petra Sklenářová, archiv ČRo Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová odchází z funkce ke konci dubna. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová potvrdila, že je to na vlastní žádost. Resort zatím nebude jméno nástupce komentovat.

"V diplomacii se jména jakýchkoliv velvyslanců nevyzrazují do té doby, než dostanou souhlas hostitelské země. To může trvat i několik týdnů nebo měsíců. A já v tuto chvíli nebudu spekulovat ani o tom, zda už je vybraný její nástupce."

Manželka bývalého prezidenta Václava Klause je velvyslankyní od prosince 2013. V roce 2015 jí hrozilo, že bude muset svůj post opustit. Překračovala totiž horní věkovou hranici 70 let stanovenou služebním zákonem. Ministerstvo zahraničí nakonec našlo řešení a podepsalo s Klausovou i velvyslankyní v Sýrii Evou Filipi dohodu o provedení práce.

Areál v Letech byl předán Muzeu romské kultury

Model tábora v Letech, foto: donald dudge CC BY 2.0Model tábora v Letech, foto: donald dudge CC BY 2.0 Areál bývalého vepřína v Letech tento týden od firmy AGPI převzal stát. Společnost AGPI za to dostane od státu do poloviny dubna 80 procent z kupní částky 451 milionů korun. Areál bude napříště spravovat Muzeum romské kultury. Na místě chce vybudovat důstojný památník romského holokaustu. Na jeho vznik by mohly přispět tzv. norské fondy. Předseda Výboru pro odškodnění romských obětí holokaustu Čeněk Růžička říká, jak by měl památní v Letech vypadat:

"Existuje půdorys, takže bude možné vyznačit v terénu půdorys těch baráků. K tomu je možné dát informační tabule, propojit to se stávající naučnou stezkou, a samozřejmě prohlásit i toto místo za kulturní památku."

Ředitelka muzea Jana Horváthová uvedla, že do konce června chtějí udělat na místě archeologický průzkum. V plánu je i architektonická soutěž.

"Budeme se snažit dospět ke stanovení kritérií té architektonické soutěže. To by v ideálním případě mohlo nastat v letních měsících. A v té době bychom už také mohli vypisovat výběrové řízení na demoliční práce vepřína."

V místě vepřína stál za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Vykoupení areálu a vybudování důstojného pietního místa řešily české vlády přes 20 let.

Stavba dálnice u Hr. Králové pokračuje

Dálnice D11, foto: Filip Jirsák, CC BY-SA 3.0Dálnice D11, foto: Filip Jirsák, CC BY-SA 3.0 Silničáři můžou začít s výstavbou části dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok za hnutí ANO odmítl námitky proti stavebnímu povolení na tento úsek. Vlastník okolních pozemků František Kučera podal proti stavebnímu povolení rozklad. Podle Ťoka ale k tomu nebyl důvod.

"My ten pozemek, který pan Kučera napadá, pro stavbu nepotřebujeme, takže jsme mohli rozhodnout o tom, že jeho rozklad je nedůvodný, a zamítnout ho. A můžeme začít v tomto úseku stavět. Trasa tohoto úseku už je vytýčená, probíhají na ní archeologické práce. Stavební firma na těch úsecích, kde je to možné, začne pracovat a může pokračovat dál."

Ředitelství silnic a dálnic ještě nemá platné stavební povolení pro úsek D11 z Hradce Králové do Předměřic. Přesto chce ministerstvo dopravy i na této části začít stavět nejpozději v druhé polovině roku. Celých 23 kilometrů pokračování dálnice by mělo být hotových za tři roky.

Turisté v Česku v roce 2016 utráceli nejvíce peněz za posledních 13 let. Ukazují to údaje Českého statistického úřadu. Podle něj zisk z cestovního ruchu vzrostl na 272 miliard korun. Cizinci mají na celkovém zisku podíl necelých tří pětin. V roce 2016 tvořil cestovní ruch 3 procenta hrubého domácího produktu.

Začaly zápisy do škol

Foto: Jana Šustová, archiv ČRoFoto: Jana Šustová, archiv ČRo Od úterý začaly zápisy do základních škol. Podle odhadu ministerstva školství do prvních tříd nastoupí 108 tisíc dětí. To je meziročně zhruba o 3 a půl tisíce méně. Zhruba 20 procent dětí dostane odklad. Ministerstvo přitom loni termín zápisů přesunulo z ledna na duben právě proto, aby žádostí o odklad nástupu do školy bylo méně. Rodiče své dítě nemusí k zápisu do školy vodit. Mělo by stačit, když přijdou s rodným listem předškoláka. Podle prezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové však děti k zápisům většinou chodí osobně. To doporučuje i ministerstvo školství s tím, že se tak děti a rodiče mají příležitost při zápisu seznámit s budoucím prostředím a učiteli.

Z kultury

Strahovský evangeliář, foto: Martina SchneibergováStrahovský evangeliář, foto: Martina Schneibergová V pražském Klementinu. kde sídlí Národní knihovna, si lze prolistovat vzácné staré listiny a rukopisy. Na výstavě "Středověká kniha na dosah" jsou věrné kopie neboli faksimile například Vyšehradského kodexu nebo Strahovského evangeliáře. Rukopisy si návštěvníci mohou prohlédnout do nejmenších detailů. Pokračuje ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.

"Nejstarší vystavený exponát je Strahovský evangeliář, který datujeme někdy kolem roku 860, a nejmladší můžeme datovat do 16. století. Já bych návštěvníky rád upozornil na to, co je nejen odborníky, ale i laickou veřejností považováno za nejvzácnější poklad Národní knihovny. Tzv. Vyšehradský kodex je považován za bratříčka našich korunovačních klenotů."

Erik Tabery a jeho kniha, foto: Tomáš Vodňanský, archiv ČRoErik Tabery a jeho kniha, foto: Tomáš Vodňanský, archiv ČRo Knihou roku v soutěži Magnesia Litera se stal soubor esejů novináře Erika Taberyho Opuštěná společnost. Kniha podle svého autora oslovila čtenáře zřejmě díky tomu, že historické události našeho státu propojuje se současnými společenskými problémy. V nejsledovanější kategorii prózy zvítězil Josef Pánek s knihou "Láska v době globálních klimatických změn".

Česká filharmonie představila plány na novou sezonu, kterou po zesnulém šéfdirigentovi Jiřím Bělohlávkovi od tohoto podzimu oficiálně povede Američan ruského původu Semjon Byčkov. Orchestr vystoupí na více než třiceti koncertech v zahraničí, nastuduje nové kompozice od českých i zahraničních autorů a v pražském Rudolfinu oslaví sté výročí vzniku Československa Mahlerovou symfonií "Vzkříšení".