Události Těžaři mají zájem o průzkum zásob břidlicového plynu

Foto: ČT24 Co vlastně břidlicový plyn je? Jedná se o metan, který je v několikakilometrové hloubce rozptýlený v břidlicích. Samotný průzkumný vrt pro přírodu a krajinu žádné ohrožení znamenat nemusí. Při těžbě se však využívají i chemikálie, které by podle kritiků mohly znečistit podzemní zásoby vody. Metoda tzv. hydraulického štěpení spočívá v tom, že se vyvrtá až 4 kilometry svislý vrt, a vrt vodorovný. Pomocí výbuchů se pak ve vodorovné části vytvoří síť trhlin. Do nich se ženou milióny litrů vody a chemie pomocí desítek naftových agregátů. Pro těžbu jsou třeba stovky vrtů. Na dotčené obce se obrátila těžařská společnost Hutton Energy.

Šárka Endrlová "Oni doručili žádost až na základě výtky ministerstva životního prostředí, kterém jim řeklo, že vlastně žádají o výhradní povolení těžby na území ČR, jednak na Trutnovsku, jednak na Berounsku, ale chybí jim k tomu jakékoliv stanovisko vodoprávních úřadů, CHKO Český kras a dalších,"

uvedla starostka Berouna Šárka Endrlová. Proti průzkumu se postavil i Český svaz ochránců přírody. Ten vyzval ministerstvo životního prostředí, aby na celém území Česka průzkum ložisek břidlicového plynu nepovolilo. Obyvatelé se bojí, že by chemikálie například mohly znečistit podzemní zásoby vody, dodala starostka Endrlová.

"Jsou věci, které nikdy ekonomicky nevyvážíte. Hovoří se o možné nezávislosti na Rusku. Druhá věc je, na kom pak budeme závislí v odběru čisté vody, kterou si tímto potenciálně naprosto zlikvidujeme."

Protest proti těžbě břidlicového plynu, foto: ČT24 Kvůli plánované těžbě plynu z břidlic se nedávno sešli i starostové dotčených obcí. Výkonný ředitel těžařské společnosti Hutton Energy David Messina chtěl zástupce obcí požádat o zvážení všech pro i proti.

"Obce musejí schválit využití procesu štěpení a my nebudeme provádět žádný vrt - to jsou práce, které stojí nejméně osm miliónů dolarů - aniž bychom měli možnost tento vrt použít. Konečné rozhodnutí tedy spočítá v rukou místních zastupitelů a také krajských zastupitelů."

Výsledky setkání pak shrnul starosta Náchoda Jan Birke.

"Jsem velmi rád, že si zástupci australsko-americké společnosti i zástupce ministerstva životního prostředí jasně odvezli atmosféru a názor 60 starostů, kteří jednoznačně vyjádřili svůj názor, že to tady nechtějí. Tečka."

Juraj Franců, foto: ČT24 Starostové na jednání dokonce podepisovali deklaraci, ve které průzkumné vrty odmítají a vyjadřují obavy z těžby a jejího vlivu na životní prostředí.

Řízení o povolení k průzkumu, které ministerstvo životního prostředí loni vydalo, je teď přerušeno, protože společnost musí doplnit některé dokumenty. Těžaři v následujících pěti letech plánují průzkumné vrty na území 93 kilometrů čtverečních na rozhraní Berounska a Prahy-západ v blízkosti chráněné oblasti Český kras. Záměr těžařů se týká 22 obcí. Pokud bude průzkum povolen, tak se podle Juraje Franců z České geologické služby začne těžit nejdříve za pět let.

Ložiska břidlicového plynu v Česku, foto: ČT24 "První dva roky budou probíhat rešeršní práce, pak fyzikální měření a teprve potom v případě pozitivních mezivýsledků by byl proveden jeden až dva vrty. Kdyby byly potvrzeny zásoby, začne diskuse o tom, jsou-li ekonomicky využitelné a teprve potom by se případně uvažovalo o jejich využívání."

Plyn by podle předpokladů měl být na Berounsku, Broumovsku, Náchodsku a Trutnovsku nebo v oblasti mezi Přerovem, Kopřivnicí a Valašským Meziříčím.

Břidlicový plyn je i u našich sousedů. Těží se v Polsku, kde vláda prodala už více než sto licencí na průzkum. Naopak bulharský parlament těžbu tzv. hydraulickým štěpením zakázal. Tady je v podzemí až je bilion metrů krychlových plynu. V Rakousku těžaři po odporu obyvatel zatím couvli a chtějí přezkoumat dopad na životní prostředí. Také Rakušané se bojí, že by plyn stoupal k povrchu a zničil spodní vodu.