Události Tanec a zpěv pomáhá zlepšovat kvalitu života seniorů

Česká beseda byla vytvořena v roce 1866 a je složená z českých národních písní. U seniorů s demencí je zachována dlouhodobá paměť, dobře si besedu pamatují z tanečních a prožívají tak díky vzpomínkám šťastné chvíle. V denním stacionáři Domova sv. Karla Boromejského v Praze ji se seniory procvičoval Petr Veleta. K této práci se dostal náhodou. Jeho nevlastní otec, varhaník Milan Šlechta totiž zemřel na Alzheimrovu chorobu.

Domov sv. Karla Boromejského v Praze, foto: www.domovrepy.cz "Já jsem přišel před deseti lety nabídnout paní primářce Holmerové, že bych jí nějak pomohl a ona se mě ptala: co umíte? Já jsem říkal: nic moc. Jsem tanečník a choreograf, umím tancovat. Ona mi tenkrát nabídla, abych šel tančit se seniory v denním centru. Když jsem ty staré dámy a pány viděl jak tam sedí a neusmívají se, tak jsem jí říkal: tohle já neumím. Neuměl jsem si představit, že bych mohl se seniory něco takového dělat a ona mi říkala, tak to zkuste. Našel jsem si hudbu, která by se jim líbila a zkusil jsem to. K mému údivu to funguje a dělám to už deset let."

Jak dlouho nacvičujete Besedu, kterou za chviličku uvidíme?

"My jsme na tomto projektu pracovali tři měsíce jednou v týdnu. Senioři si Českou besedu pamatují ze svých tanečních. Oni si spíš pamatují to, co dělali před padesáti lety. Uvidíte sami, že jakmile uslyší první tóny České besedy, tak ji začnou i zpívat, mají příjemnou atmosféru a velmi rádi udělají i drobné pohyby, které do té České besedy patří."

Projekt může být návodem pro pečovatele a rodiny seniorů, jak zlepšit kvalitu jejich života. Českým koordinátorem je sdružení Sedm paprsků. Jeho ředitelka Věra Doušová už dříve pracovala se seniory jako psycholožka a také s nimi zpívala.

Z tanečního workshopu Česká beseda, foto: Facebook Domova sv. Karla Boromejského "Poté, co jsme zpívali, jsme si začali vyprávět. Začali vzpomínat, popisovat tu dobu, události a nakonec jsme všichni prožívali krásné odpolední hodiny. Tak jsem si říkala, že možná něco podobného ještě spojené s tancem bychom mohli vyzkoušet."

Jak uvedla Věra Doušová, písně a tanec měly na seniory pozitivní vliv.

"Ukázalo se, že když s nimi děláme tuto aktivitu, tak si i lépe pamatují, což je něco navíc. My jsme jenom chtěli, aby byli šťastní, aby měli radost."

Je to mezinárodní projekt. Ve kterých zemích ještě probíhá?

"Probíhá ještě v Británii, Holandsku, Rakousku a ve Finsku. Každá země má vytvořit dokumentární film z toho pilotního projektu. Potom vyjde společná metodika, příručka a současně bude závěrečná konference, kterou uspořádáme tady v Čechách v Praze."

Česká beseda mezitím v sále vrcholila, kamera natáčela a senioři se chystali k závěrečnému tanci.