Události Stromy jsou v tom nevinně

Pro kácení stromořadí mají silničáři i policisté jasný argument – při nárazu do stromu u silnice umírá příliš mnoho lidí. Loni jich údajně bylo 177. To je pětina obětí dopravních nehod. V některých státech, třeba ve Švédsku či Dánsku, je kvůli takovým nehodám přímo zákonem zakázáno, aby stromy stály přímo u silnice. Také se uvádí, že lidé jaksi podvědomě nepovažují strom za tak velké nebezpečí jako třeba betonový sloup. A to je svádí k podcenění rizika. Lidské životy jsou ale přednější, nechal se slyšet jistý policejní důstojník. Česká inspekce životního prostřední na druhou stranu bere podobné argumenty s rezervou. Ředitelka inspekce Eva Tylová si nemyslí, že vykácení alejí zvýší bezpečnost silničního provozu.

„Bezpečnost silničního provozu lze zajistit především tím, aby komunikace byla řádně opravena a především, aby řidič přizpůsobil svou jízdu a hlavně rychlost tomu, v jakém je komunikace stavu. To znamená, jestli je to komunikace první, druhé nebo třetí třídy. Nám se jedná především o stromy kolem komunikací druhé a třetí třídy. Řada řidičů, bohužel, nepřizpůsobí jízdu tomu, jak se silnice klikatí a jak podle ní rostou stromy. Problém podle nás tedy není ve stromech, ale v řidičích.“

Proti statistikám uváděných policií zmiňuje Tylová zase jiné studie.

„Dokonce v úsecích, kde se vykácely stromy, jezdili řidiči ještě nebezpečněji a nehod ještě přibylo.“

Sami dopravní odborníci nejsou zajednou, na čí stranu se přiklonit. Připouštějí ale, že aleje podél silnic nižší třídy mají i pozitivní vliv. Například Pavel Skládaný z Ředitelství silnic a dálnic v tisku řekl, že silnice je díky stromům lépe chráněná před větrem. Stromy mohou také zlepšovat viditelnost při jízdě. Rovněž Eva Tylová je přesvědčena, že stromy pomáhají zvyšovat bezpečnost na silnicích.

„Například v zimě v horských terénech nebo třeba na Vysočině, kde je hodně sněhu, který na silnici vytváří jazyky, chrání stromy silnici, protože působí jako takový sněholam. V létě zase, když jsou vysoké teploty, tam, kde nejsou stromy, se roztéká asfalt, v silnici se vytváří díry.“

Naprostá většina diskusních příspěvků v tisku podobné argumenty ve prospěch alejí také uvádí. Ekologové k tomu ještě dodávají, že v bezlesé krajině bývají stromořadí posledním útočištěm vzácných druhů živočichů. Biologové zase upozorňují na ovocné stromy podél silnic a na nesmírnou genetickou hodnotu krajových odrůd ovoce, které už ze zahrad dávno zmizely, a v budoucnu by mohly stát u zrodu nově vyšlechtěných moderních českých odrůd. V diskusi ale zcela převažuje pohled ještě v jiné rovině. Tradiční aleje, vysazované už pod přímým dohledem císařovny Marie Terezie, jsou nedílnou estetickou součástí české krajiny. Dotvářejí ji. Stromořadí i různé osamělé stromy tedy představují nejvíce ze všeho kulturní statek nevyčíslitelné hodnoty. Kácecí mánie v alejích ale není jen letošním fenoménem. Začala už před třemi roky. Dnes v podstatě silničáře nemůže nic zastavit. Stačí pouze, když ohlásí kácení obecnímu úřadu. Situace dospěla do takové stádia, že vláda nakonec souhlasila se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny. Novelu nyní projednávají poslanci. Napříště by kácení podléhalo správnímu řízení, jehož se zúčastní i experti a nevládní organizace. V něm by se měl posoudit střet různých veřejných zájmů.

„Je třeba prokázat, že opravdu se tím bezpečnost zvýší, nejenom si vzít jako zástěrku. A právě ve správním řízení se porovnávají oba veřejné zájmy a výsledkem je rozhodnutí, který veřejný zájem převažuje.“

Zdůrazňuje ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. Hodně diskutujících také polemizuje s policejní argumentací o počtu mrtvých řidičů po nárazu do stromu. Shodně uvádějí několik protiargumentů. Obětí bývají často například návštěvníci diskoték, kteří se k ránu vydávají na silnice pod vlivem alkoholu. Obětí bývají rovněž různí hazardéři, kteří si okresní silnice pletou s tratí Formule 1. Je snad přednost zájmů takových lidí zakotvena v Listině práv a svobod? Proč by měl být osud stromů podřízen ohledům na opilce a frajery?