Události STEM: Dvě třetiny lidí jsou proti vracení majetku církvím

Foto: Stock.XCHNG "Postupně mírně ubývá podíl lidí, kteří věří v Boha nebo se hlásí k některé církvi. I názor na církve se příliš nemění. V současné době považuje církve za užitečné instituce asi 40 procent lidí. Podobný podíl to byl i v minulých letech."

Jak je to s vírou? Lidé často odlišují církve jako instituce a víru jako takovou. Projevil se v průzkumu tento rozdíl?

"Když se ptáme lidí, zda věří v Boha, tak odpovídá kladně asi třetina lidí. Když zjišťujeme podrobně do jaké míry praktikují svoji víru, tak se ukazuje, že praktikujících věřících je v Česku skutečně málo. Je to řádově desetina dospělé populace, pokud považujeme za praktikující ty, kteří alespoň jednou za měsíc chodí do kostela. Já myslím, že tato data vypovídají víc než některé statistické údaje, které kopírují to, zda je člověk pokřtěn či se formálně hlásí k některé církvi."

Zjišťovali jste také, jak se lidé hlásí k jiným církvím? Při sčítání lidu se objevil i údaj, že 15 tisíc lidí se hlásilo k principům postavy z Hvězdných válek.

"Já jsem ta data viděl a mám z toho takový divný pocit. Za prvé ta data skoro o ničem nevypovídají. Vypovídají jenom o tom, že skoro polovina lidí odmítla vyplnit k jaké víře se hlásí. Já bych se spíš zamyslel nad otázkou, proč před deseti lety jenom deset procent lidí neodpovědělo na otázku víry a nyní skoro polovina. Z těch dat se nedá takřka nic usoudit. Co se týče Hvězdných válek, nechci to zpochybňovat, ale v dnešní době není problém, aby se početná parta nějakých recesistů dohodla přes facebook a vyplnili, že se hlásí k rytířům Jedi. Ale každopádně je zarážející to, že polovina lidí na otázku, zda věří nebo zda se hlásí k nějaké církvi, nic nevyplnila, když je naprosto zjevné, že tady v otázkách víry nikdo diskriminován není."

Další váš průzkum se zabýval tím, jak se lidé dívají na vracení majetku církvím.

"Věřících Čechů, kteří se na tuto otázku dívají principiálně nebo možná spíš emocionálně, těch je u nás hodně málo. Lidé se na to dívají poměrně pragmaticky. Hodnotí církve většinou asi jako jakoukoliv jinou instituci a zvažují, zda to má smysl nebo ne. Dokonce je tady poměrně početná skupina zarytých ateistů, kteří vidí v církvi spíš to negativní, ale to má historické konotace v českých dějinách. Tady převažuje názor zhruba dvou třetin lidí, kteří jsou proti tomu, aby se církvi vracel majetek. Navíc údaje, které byly zveřejňovány, byly zveřejňovány takovým dost bombastickým způsobem, o kolik miliard půjde. Asi se nikdy lidem nedokázalo srozumitelně vysvětlit, jakým způsobem bude ten majetek vracen, podle jakého klíče, kolik bude vráceno naturálně, kolik ve finančních platbách. Myslím, že lidé o tom nemají ani příliš jasný přehled, jak to bude probíhat. Možná to pak vyvolává ještě větší obavy z nějakého obrovského výprodeje majetku a také docela racionální úvahy o tom, jak se církev dokáže o tak rozsáhlý majetek postarat. Takže prostě převažuje, a to je taky trvalý jev, názor těch dvou třetin lidí, že majetek by se církvi vydávat neměl. Ale ta otázka nespecifikuje míru."

Vládní vyjednávači se už s církvemi dohodli na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem je i ukončení financování církví státem. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Od zákona si slibují zlepšení své situace nejen církve, ale i města a obce. Kvůli trvající blokaci církevního majetku má pět stovek samospráv velké potíže. S blokovanými pozemky nemohou obce nijak nakládat.