Události Starostové podpořili novelu rozpočtového určení daní

Starostové menších obci a měst Moravskoslezského kraje před magistrátem města Ostravy, foto: ČTK Rozpočtové určení daní stanoví, kolik peněz z vybraných daní dostane obec od státu na jednoho občana. Když si pod tím představíme třeba opravené chodníky nebo novou školu, stává se z rozpočtového určení daní věc, která se dotýká všech. Rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy je až 4,5 násobek. V Evropské unii je to zhruba 2,5 násobek. Proto menší města už dlouho volají po spravedlivějším přerozdělení. Ministerstvo financí teď připravilo novelu, která má zajistit obcím vyšší příjmy. Část peněz má jít ale z rozpočtů čtyř největších metropolí - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Kampaň proti novele už spustila Ostrava, uvedl v České televizi náměstek ostravského primátora Tomáš Petřík /ODS/.

"Ostrava má přijít o miliardu ze svého 6,5 miliardového rozpočtu. Miliardu má právě na investice. Na investice do průmyslových zón, kde vznikají nová pracovní místa a kam přijíždějí lidé z obcí, které jsou mimo Ostravu. Tato změna je skutečně pro Ostravu fatální. My v zásadě vůbec nejsme proti tomu, aby malým obcím bylo přidáno, ale vůbec nechápeme, proč to má být na úkor těchto velkých čtyř metropolí."

Protestující starostové se setkali s primátorem města Petrem Kajnarem v zasedacím sále, foto: ČTK Ve čtyřech velkých městech bydlí 20 procent obyvatel Česka. Nedávno je podpořil i premiér Petr Nečas. Výkonná rada ODS přijala usnesení, ve kterém říká, že není možné prosadit takovou změnu rozpočtového určení daní, která by šla proti Praze, Brnu, Ostravě a Plzni. O změnu pravidel se tak začaly přít i koaliční strany, vře to v samotných obcích. Navrhovanou změnu rozpočtového určení daní před ostravským magistrátem podpořila stovka starostů obcí Moravskoslezského kraje a akci na podporu změn spouští i Sdružení místních samospráv, které menší obce zastupuje.

"Změna rozpočtového určení daní je výhodná kromě čtyř velkých měst pro ostatní obce, a těch je 6241,"

uvedla v České televizi místopředsedkyně Sdružení Věra Kovářová. Velká města však namítají, že úbytek peněz by byl pro jejich chod kritický. Myslí si to například primátor Brna Roman Onderka. Také plzeňský primátor Martin Baxa tvrdí, že to není obrana výdobytků, ale fungování měst, které svým rozsahem a velikostí tvoří značnou část hrubého domácího produktu. Věra Kovářová ze Sdružení místní samospráv oponuje.

Foto: ČTK "Praze zůstane speciální koeficient, to za prvé. Za druhé, proč třeba České Budějovice nebo Liberec by měly mít jiný koeficient než Plzeň? To těžko vysvětlíte občanům Českých Budějovic, že dostávají na jednoho občana 11 tisíc, kdežto Plzeň skoro 20 tisíc korun."

Náměstek ostravského primátora Tomáš Petřík namítá, že zaměstnanost na jihu Čech je jiná než na Ostravsku, kde město investovalo do vzniku průmyslových zón, kam přijíždí denně 50 tisíc lidí. Souhlasí však s tím, že poměr určení daní není v pořádku.

Tomáš Petřík "Ve chvíli, kdy přidáme menším obcím, tak se ten poměr určitě zmenší. Pan ministr přišel s variantou, že 7 miliard korun najde v tzv. dotačních titulech a 4,9 miliardy našel ve vztahu k rozpočtům velkých měst. Osobně předpokládám, že zdanění hazardu, by tuto částku 4,9 miliardy nahradilo."

Starosty, kteří se shromáždili před ostravským magistrátem, přijal primátor Petr Kajnar. Jednání opouštěli s možnou kompromisní variantou, řekl předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. Vychází ze vzájemné podpory a z toho, že se rozpočtové určení daní bude měnit ve dvou etapách. "Od roku 2013 by se obcím přidalo 8,5 miliardy Kč. Další čtyři pak až od roku 2014. To by ale peníze podle Kavaly nemusely jít z pokladen čtyř velkých měst, ale třeba z výnosů, které má stát z hazardu. Vše bude ale stejně záviset na ministerstvu financí.