Události Stabilizační balíček neprošel Senátem

Mezi hlavní kritiky vládního stabilizačního balíčku patřili senátoři ČSSD. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha z této strany je předloha v rozporu s ústavními principy. Vládní návrh zákona na zvýšení daně z přidané hodnoty je podle něj nejenom legislativní paskvil, který, pokud by byl přijat, by znemožnil uplatňovat zásadu, že zákon později přijatý v dané věci ruší zákon dřívější. Jak řekl, sociální demokraté zákon zamítli proto,..."že se opět se navrhuje další zvýšení DPH, když praxe prokazuje, že tímto směrem jít je velmi nemoudré, je to kontraproduktivní. Velmi bolestivé budou dopady v oblasti rušení příspěvku na bydlení a převedení tohoto příspěvku do oblasti pomoci v hmotné nouzi v plném rozsahu způsobí, že mnoho potřebných rodin na tento příspěvek nedosáhne."

Jaroslav Kubera Vládní předloha se nelíbila ani některým zákonodárcům z ODS, například senátorovi Jaroslavu Kuberovi. Nezařazený senátor Petr Pakosta, který byl dřív členem občanské demokratické strany, navíc zdůraznil, že v tomto případě nejde jen o DPH:

"Týká se to například i daně z příjmu fyzických osob, kde se bude u vysoko příjmových kategorií navyšovat sazba o 7 procent. Bude se to týkat i daně z převodu z nemovitostí, kde se sazba navyšuje ze 3 procent na 4 procenta. Jsem z principu odpůrcem veškerého zvyšování daní, obzvláště v současné době, kdy nás finanční krize dusí ze všech stran."

Kritika se ozvala i z úst prezidenta Václava Klause:

"Zvýšení daní všech a DPH zvláště poškozuje naši ekonomiku."

Petr Nečas (vlevo) a Miroslav Kalousek, foto: ČTK Vládní postup však neoblomně hájil ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek:

"Nelze příští rok konsolidovat veřejné rozpočty pod 3 procenta bez dvou masivních opatření, to je změna DPH na straně příjmové a valorizace důchodů na straně výdajové. Pokud by jedno z těchto dvou opatření nebylo přijato, tak nemůžeme garantovat stabilizaci veřejných rozpočtů a věrohodnost a suverenitu České republiky na kapitálových trzích."

Ekonomičtí analytici nejsou ve svých názorech jednotní:

"Podle mně by bylo nejlepší nezvyšovat žádné daně a nechat ekonomice klid na práci. Hlavně firmám a lidem," soudí Aleš Michl z Raiffeisenbank. Méně radikální je David Marek ze společnosti Patria Finance:

"Dříve nebo později se bude muset zvýšit DPH. Otázkou je, zda to například o rok neodložit a nepočkat, až bude ekonomika v lepší kondici."

Člen Národní ekonomické rady vlády Jan Procházka pro Českou televizi shrnul příčiny současného stavu veřejných financí a nastínil způsoby jeho řešení:

Jan Procházka "Místo toho, abychom si v dobrých časech udělali nějakou zálohu, naspořili si, a teď, v těch špatných časech, bychom mohli ty peníze utrácet, jsme se dostali do opačné situace. Svoji budoucnost jsme projedli a teď dlužíme. Máme určitý splátkový kalendář, který jsme si sami naznačili, sami jsme si ho dali vůči finančním trhům, a ten musíme plnit. To je ten kalendář, který říká, že deficit musí klesnout pod tří procenta. Možnosti jsou dvě: Jedna je snižování výdajů, druhá zvyšování daní. Vláda se rozhodla pro 75 procent snižování výdajů a 25 procent zvýšení daní. Loňská recese, poslední tři kvartály, byla částečně způsobená i neefektivním škrtáním ve výdajích, to znamená omezením investic. Takže se obávám, že toto zvyšování je opravdu nutné a je v této době rozumné. Lidé šetří už velice výrazně, šetří posledních čtrnáct měsíců, takže kdyby ta sazba zůstala na minulé úrovni, tak se vybere ještě mnohem, mnohem méně. V letošním roce je to opravdu způsobeno také technickým výpadkem v květnu, jinak každý měsíc se na DPH vybere mnohem více. Já osobně očekávám, že na DPH se letos vybere o 8 až 10 miliard více než v loňském roce, ale samozřejmě odhad ministerstva financí, těch plus 30 miliard, které tam měly být, naplněny pochopitelně nebudou."

Premiér Petr Nečas z ODS stažení vyšších daní odmítá. "Ať si to někdo udělá, ale to bude jiná vláda s jiným premiérem. S tímto premiérem nikdy," řekl v rozhovoru pro Lidové noviny.