Události Spor kolem Národního parku Šumava končí. Bezzásahová bude zhruba čtvrtina parku

Tomáš Chalupa (vlevo) a Petr Nečas, foto: Vláda ČR Středeční kulatý stůl byl posledním z řady jednání, která ministr Chalupa vedl se zástupci šumavských obcí i krajů, ekology a vědci. Ti nemohli několik měsíců dospět ke shodě, jak velká plocha parku by měla zůstat bezzásahová, čili "napospas přírodě". Ekologové a někteří vědci volali až po 30 procentech celkové rozlohy, obce by chtěly, aby neobhospodařovaná plocha byla kolem 16 procent. Někteří vědci ze stínové rady parku, kteří nesouhlasí s jeho hospodářským využíváním, dokonce už loni v listopadu jednání kulatých stolů opustili. Prohlásili, že ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáše Chalupy dává přednost developerským zájmům na využití Šumavy. Na středečním jednání chtěl ministr dospět k dohodě a kompromisnímu znění zákona o Národním parku Šumava:

"Jsem relativní optimista. Myslím si, že to není tak, že by byli všichni šťastní a spokojení. Je to složitá debata, budeme muset hledat kompromis. A myslím, že jsme blízko nějakému kompromisu. Všichni ale asi spokojení nebudou."

Ředitel správy Národního parku Šumava Jan Stráský po předchozí sérii neúspěšných jednání tak optimistický nebyl. Nechtěl předjímat, zda se tentokrát podaří dospět k dohodě:

Jan Stráský "Samozřejmě hlavní problém je v rozsahu prvních zón a v rychlosti vytváření bezzásahových území. Tam jsme se rozešli někde na 21 procentech bezzásahových a dalších třech procentech prvních zón, kde by se ještě deset let zasahovalo. A to bylo pro část publika, které tvoří kulatý stůl, nepřijatelné."

Když ale po jednání předstoupil ve středu v noci ministr před novináře, mohl oznámit, že dohody bylo dosaženo. Jak zástupci samospráv a krajů, tak i ekologických sdružení přitom podle něj museli přistoupit na kompromis:

"První zóna by byla na 26,5 procentech parku, což je dosud nejvyšší číslo, kterého kdy bylo dosaženo. Těch 26,5 procenta by bylo rozděleno na 22,8 procent, což by bylo území bezzásahové, a 4,4 procenta, která by byla v režimu zásahu. A to zásahu, který bude plánem péče postaven individuálně pro každou lokalitu. Příklad: jedná se o lokalitu, kde základním a nejdůležitjším předmětem ochrany je tetřev. My můžeme zasahovat proti kůrovci, ale musíme to dělat tou nejšetrnější metodou, to znamená loupáním."

Celková plocha první zóny přesáhne 24 tisíc hektarů, což je více, než celý sousední Národní park Bavorský les. Dalších osm a půl procenta území se bude připravovat na přechod do bezzásahového režimu v budoucnosti. Obce tak ustoupily požadavkům ekologů, ti ale naopak museli kývnout na stavbu lanovky Hraničník v bezzásahovém pásmu, s níž dříve nesouhlasili.

"Já jsem si vědom toho, že existují odpůrci této stavby. A jsou ti, kteří po ní volají. Obce Jihočeského kraje ji vnímají jako podmínku svého dalšího rozvoje. A víme, že jsou zástupci vědecké obce, pro které je to velmi složité téma. Já osobně říkám, že pro mne 26,5 procenta první zóny je cena, která stojí za tento kompromis."

Podle ministra Chalupy půjde výhradně o dopravní stavbu, která má lidem usnadnit přístup do rakouského lyžařského centra Hochficht, kam dnes lidé jezdí po 27 kilometrů dlouhé objížďce přes Zadní Zvonkovou. Okolí nové lanovky bude dál v režimu první zóny a ministr vyloučil možnost budování sjezdovky.

"My jsme hledali řešení, které je v tomto ohledu nejbezpečnější. A znamená, že jsme připraveni udělat pás, který má 13 hektarů a je to minimální rozsah. Ten by umožnil pouze a jedině vybudování lanovky a evakuační trasy pod sloupy, ale po obou stranách by byl normální park v přísném režimu."

Návrh zákona o Národním parku Šumava chce ministr Chalupa předložit vládě do dvou týdnů.