Události Soutěž Czech Press Photo si připomněla 15 let, Cenu diváků za r. 2009 získal snímek Paroubkovy rybičky

Daniela Mrázková "Bylo to velmi zajímavé, protože jsme začínali v době, kdy vlastně česká novinářská fotografie vstupovala do úplně nového prostředí, do nových podmínek. Zatímco předtím jedinou fotožurnalistickou fotografií, kde byli fotografové úplně volní a svobodní, byla oblast sportu, tak v těch ryze novinářských kategoriích, jako je aktualita nebo reportáž, to spíš byla propaganda. V té době jsme za sebou měli pětiletí, kdy fotografové mohli vyjíždět, svobodně fotografovat a publikovat to, co cítili a co chtěli. Takže postupně se /tyto kategorie/ naplňovaly a dnes to jsou vůbec nejbohatší kategorie. Nejvíce obsazené a nejtíže se v nich soutěží."

Je tu nějaká analogie s World Press Photo?

Snímek Jana Zátorského 'Paroubkovy rybičky' získal na 15. ročníku Czech Press Photo Cenu diváků, zdroj: Czech Press Photo "Je, zaprvé jsme do této soutěže vstupovali už s kategorizací podle World Press Photo, a máme každý rok mezinárodní porotu. V tom prvním roce jsme měli pouze domácí porotu, a to prostě nešlo. Všichni znali každého a samozřejmě si prosazovali své koně. Takže už od druhého ročníku máme mezinárodní, velmi prestižní porotu, a čím dál víc je vidět, že ti mezinárodní porotci jsou až v údivu, jaká kvalita té naší fotografické soutěže je."

Mezi oceněnými fotografiemi se objevuje stále několik stejných jmen. Můžete zmínit alespoň některá?

Společná fotografie soutěžících před Staroměstskou radnicí, foto: autorka "Určitě. Ta jména se hodně mění. Vždy několik let jakoby několik jmen figuruje na prvních místech. Potom jsou trošku obměněna, jsou to další jména, tak jak generace dorůstají. V těch prvních letech bych ale rozhodně jmenovala Jana Šibíka, Michala Novotného. V dalších, kdy už vstupovali do soutěží i studenti fotografických škol, se začala objevovat jména jako Štěpánka Stein, Samer Issa, Matěj Třešňák a další. Já se vlastně strašně bojím jmenovat, protože těch jmen úžasných fotografů je hodně. Zapomněla jsem jmenovat třeba Karla Cudlína. Je jich opravdu moc. A myslím, že ta soutěž svědčí jedné velmi důležité věci, a to je konfrontace. Že starší generace se může konfrontovat s tou mladší a dorůstající, a generačně stejní fotografové konfrontují svoje práce. Myslím si, že je to dobrá věc právě z důvodů konfrontačních."