Sněmovna schválila zákon o protikomunistickém odboji

Foto: ČTK

Poslanecká sněmovna schválila zákon o protikomunistickém odboji. Komunistům se nepodařilo prosadit návrh na jeho zamítnutí. Účastníci odboje dostanou podle předlohy peněžité ocenění 100.000 korun, pozůstalí manželé po nich pak poloviční částku.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o protikomunistickém odboji,  foto: ČTK
Zatímco při předchozím projednávání zákon ostře kritizovali komunisté, závěrečné hlasování bylo bez diskuse. Pro hlasovalo 132 ze 175 přítomných poslanců. Šéf sněmovního klubu TOP 09 Petr Gazdík tvrdí, že Česko zákon o třetím odboji nutně potřebuje.

"Konečně po 21 letech od revoluce má ČR zákon o třetím odboji. Lidé, kteří aktivně bojovali proti komunistickému režimu, dosáhnou svého ocenění. Jednak jim bude dorovnán důchod na průměrnou výši, jednak dostanou finanční odměnu. A to hlavní, co v zákoně je, dostanou morální satisfakci za to, co konali pro tuto zemi a pro tento národ."

Političtí vězni ale peníze ani výhody nechtějí, stačí jim morální ocenění a uznání třetího odboje. V tomto duchu také připravila Konfederace politických vězňů vlastní návrh, vysvětlil místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

František Šedivý
"Domníváme se, že by to společnost kritizovala, protože vznášet v dnešní finanční situaci další požadavek na nějaké odškodnění či vyrovnání se nám zdá být přehnané a my ho nežádáme. Jistě by to veřejnost kritizovala."

Poslanci se však rozhodli pro koaliční předlohu. Podle místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřiny Klasnové si účastníci třetího odboje finanční ocenění zaslouží.

"Výhrady, které tu zazněly při druhém čtení, že na to nebudou v rozpočtu peníze, tak to zdaleka nebude astronomická suma, abychom si nemohli dovolit ocenit lidi, kteří byli hrdiny a kteří bojovali za svobodu."

Zákon na základě debaty historiků a dalších odborníků vymezuje, kdo bude mít na ocenění účastník protikomunistického odboje a s tím spojené výhody nárok. Překážkou by bylo například jejich zaměstnání u bezpečnostních složek, členství v komunistické straně, v Lidových milicích, akčním výboru Národní fronty a za normalizace také ve Svazu československo-sovětského přátelství. Někteří účastníci třetího odboje by osvědčením mohli také získat postavení válečných veteránů stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války a nebyli vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé výhody, například ve zdravotní a sociální péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak. Zákon ostře kritizovali komunisté.

Pavel Kováčik
"Podle našeho soudu je to zákon, který je vysoce politickým symbolickým aktem vítězů vůči poraženým,"

uvedl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, který si myslí, že takový zákon do českého právního řádu nepatří, norma podle něj navíc mění pohled na historii.

"Chce-li dát oceněným statut válečných veteránů, tak jinými slovy tím říká, že od roku 1948 do roku 1989 tady byl válečný stav. To přece není možné."

Velká diskuze se vedla kolem toho, kdo bude o statutu účastníka třetího odboje rozhodovat. Podle původního návrhu by to měl být jen správní orgán na ministerstvu obrany. Poslanec ČSSD František Bublan navrhl, aby se na udělení statutu podílela i nezávislá etická komise. Ta by hodnotila i takzvanou přidanou hodnotu aktivit uchazeče o ocenění.

František Bublan
"Uvedl bych negativní příklad - bratři Mašínové. Ti třeba cosi vykonali, ale žádnou přidanou hodnotu k tomu nedali. Byli v cizině a už o nich nebylo 40 let slyšet. Naopak třeba ten, kdo byl tzv. osmašedesátníkem potom aktivně působil v disentu, pomáhal lidem, byl třeba členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a psaly se různé petice. Ti by měli ocenění dostat."

Na návrh ČSSD tak bude o odvolání proti verdiktům ministerstva rozhodovat zvláštní komise. Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, začne platit symbolicky 17. listopadu, uvedl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

"Symbolika toho data by byla jedinečná a já myslím, že je ostuda celé politické reprezentace, že to trvalo tak dlouho. Ale jsem rád, že jsme to letos stihli."

Zákony, jejichž cílem je odškodnit oběti komunismu, přijaly v určité podobě i některé jiné země. Například Slovensko, Polsko, či Německo.