Smlouva o radaru je podepsána, teď záleží na poslancích

Condolleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK

Smlouva o americkém radaru v Brdech je podepsána. Vyjednávání trvalo déle než rok a teď je řada na poslancích. Není však jisté, zda dohodu schválí. A bez jejich souhlasu platit nebude. S radarem ostře nesouhlasí Rusko. Polsko, kde by měly být umístěny rakety, stále tvrdě vyjednává. Proti radaru je i podstatná část české veřejnosti a podpis smlouvy provázela demonstrace.

Condolleezza Riceová a Karel Schwarzenberg,  foto: ČTK
Americká ministryně zahraničí Condolleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg podepsali smlouvu v Černínském paláci. Poté si připili šampaňským. Ministr Schwarzenberg zdůraznil, že smlouva zvýší bezpečnost nejen Česka, ale i Evropy a také celého euroatlantického prostoru.

"Náš vztah k NATO, což je naše přirozené spojenectví, je první cíl naší zahraniční politiky,"

uvedl Schwarzenberg a poznamenal, že za svého působení ve funkci podepsal dvě smlouvy velkého významu; kromě té o radaru ještě lisabonskou smlouvu o reformě Evropské unie. Ministryně Riceová smlouvu označila za klíčovou dohodu 21. století.

Condolleezza Riceová po příletu do Prahy,  foto: ČTK
"Ten systém nám částečně pomáhá už teď, když Severní Korea testovala svoje rakety, byli jsme schopni na tuto hrozbu v případě nutnosti odpovědět. Protiraketový systém nám pomohl, když zemi ohrožoval starý satelit s nebezpečnými látkami. Neumím si představit, že by příští americký prezident nechtěl mít takové zařízení k dispozici. Pomáhá chránit nás i naše spojence, ať jsou v Evropě nebo na Blízkém východě."

Jevgenij Bužinskij,  foto: ČTK
Podpis dohody ostře kritizovalo Rusko. Pohrozilo, že v případě ratifikace dokumentu vojensky odpoví, jak - to ale neupřesnilo. V době podpisu smlouvy měl v sídle ČSSD vystoupení ruský generál Jevgenij Bužinskij. Na dotaz, jak by Rusko na radar v Česku reagovalo, řekl, že s tím Moskva zásadně nesouhlasí, ale nemá v plánu nikoho bombardovat. Bužinskij prohlásil, že Írán nemá rakety s dostatečným doletem. Připustil však, že se tato země pokoušela potřebné technologie získat.

Radar umí například zaměřovat balistické rakety. Podle odborníků dokonce rozezná i tenisový míček na vzdálenost 2000 kilometrů. Teoretický dosah je však až 6700 kilometrů. Pokud by byla stavba radaru schválena, přemístí se do Brd anténa z Marshallových ostrovů, kde stojí v blízkosti domů a tamní hygienici za deset let provozu nezaznamenali žádné onemocnění.

Foto: Kristýna Maková
Právě obavy z působení radaru jsou jednou z příčin, proč lidé, zejména pak lidé v okolí obce Míšov, radar nechtějí. Jedni vnímají podpis jako zradu vlády, jiní jako vcelku nepodstatnou věc. Spoléhají na český parlament. Zajímají se teď víc o světovou politiku a čekají výsledky prezidentských voleb v USA. Radar si nepřeje ani velká část veřejnosti - konkrétně 48 procent. Opačný názor má podle průzkumu agentury STEM 34 procent lidí a 18 neví. Ředitel agentury Jan Hartl uvedl, že politici zanedbali vysvětlování radaru. Referendum by se proto minulo účinkem a bylo by o emocích.

Podpora radaru ve sněmovně je nejistá. Vláda potřebuje 101 hlasů a ty zajištěné zřejmě nemá. Na přípitek s ministryní Riceovou dorazili i tři sociální demokraté. Byl mezi nimi i poslanec Miroslav Svoboda, který viděl radar na Marshallových ostrovech a řekl, že jemu osobně by v Česku nevadil. Sociální demokraté mu poté vyčetli, že se odchýlil od oficiální protiradarové linie. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach vládu kritizuje za to, že k jednání nepřizvala opozici.

Foto: Kristýna Maková
"Dnešní vláda tu nemusí vládnout další volební období, ani ty další. Je třeba hledat řešení dlouhodobá, která by prospěla obraně ČR. Z tohoto hlediska myslím, že to je podvod na americkou stranu ze strany naší vlády, která nemá zajištěnou podporu pro to, co dohaduje a schvaluje v parlamentu a přesto s Američany jedná, jako kdyby tu podporu měla."

Ministr zahraničí je však přesvědčen, že až na podzim půjde smlouva do parlamentu, to už bude po krajských a senátních volbách, tak ji část sociálně demokratických poslanců podpoří.

Foto: Kristýna Maková
V den podpisu smlouvy se konaly také demonstrace. V horní části Václavského náměstí se sešlo podle odhadů 1500 až 3000 tisíce lidí. Několik lidí stálo i před Černínským palácem. Když s nimi přišel ministr Schwarzeberg diskutovat, hodil po něm někdo rajčata. A ministr je pak měl podle novinářů na svém pracovním stole jako suvenýr.

A jak se k radaru staví známé osobnosti? Dá se říct, že jsou v názorech stejně rozdělené jako veřejnost. Část je pro radar, část proti. Například bývalý prezident Václav Havel nesdílí obavu, že by Rusko zahrnulo ČR mezi své případné vojenské cíle.

"Je to prestižní věc, Rusko by rádo vidělo, kdybychom předvídali jeho obavy, kdybychom respektovali jeho vůli a stavěli tady jen to, s čím ono souhlasí. To je boj o vliv, ne o kouli v Brdech."