Události Smlouva o důvěře
V pravé poledne. Kdo by neznal tento kultovní western s Garym Cooperem v hlavní roli. Tentokrát však nejde o střílení z koltů visících proklatě nízko u pasu. Naopak. V pravé čtvrteční poledne mají prezidenti USA a Ruska podepsat v Praze smlouvu o snížení jaderných arzenálů.
K podpisu smlouvy START dochází téměř přesně rok poté, co americký prezident Barack Obama v Praze nastínil svou odvážnou vizi světa bez jaderných zbraní. Na Hradčanském náměstí tehdy mimo jiné řekl:
Barack Obama, foto: ČTK
"Je třeba skoncovat s myšlením z doby studené války. Spojené
státy proto zmenší význam jaderných zbraní ve své národní
bezpečnostní strategii a vyzveme ostatní, aby učinili to samé. Nesmí
být ale pochyb o tom, že dokud tyto zbraně budou existovat, Spojené
státy budou udržovat bezpečný a efektivní arzenál, aby odradily
každého protivníka a zaručily obranu našich spojenců včetně České
republiky. Začneme ovšem pracovat na snižování našeho
arzenálu."
Už tehdy také Barack Obama mluvil o strategické dohodě s Ruskem:
Dmitrij Medveděv, foto: ČTK
"Vyjednáme novou smlouvu o redukci počtu strategických zbraní s Ruskem. S prezidentem Medveděvem jsem ten proces už zahájil v Londýně.
Do konce roku pak chceme dosáhnout nové dohody, která bude právně
závazná a dostatečně odvážná. To bude první krok, který umožní
další snižování. Do této snahy budeme chtít zapojit všechny státy
s jadernými zbraněmi."
Slovo dané v Praze americký prezident splnil. Nebylo to sice do konce roku, ale nová odzbrojovací smlouva s Ruskem bude ve čtvrtek v poledne v Praze podepsána. Bude to dohoda o omezení strategických arzenálů jaderných zbraní obou velmocí. Podle vojenského analytika Martina Kollera k podpisu dochází v době zásadních geopolitických i technologických změn:
"Staré smlouvy v podstatě měly jednu obrovskou výhodu, že díky paritě z hlediska jak vývoje jaderných zbraní, tak jejich nosičů, vytvořily situaci, že nemohlo být vítěze. V současné době je situace jiná, to znamená, jedná se spíše o smlouvu o důvěře z hlediska získání převahy, a to nikoli z hlediska nosičů a jaderných zbraní, ale o možnost jejich zastavení. Jedná se tedy fakticky o zásadní problém prvního a druhého úderu. Přitom smlouva neřeší otázku rychle rostoucí jaderné mocnosti, kterou je například Čína."
Analytik Martin Koller také vyjádřil svůj názor na to, co nová
americko-ruská odzbrojovací smlouva znamená pro světovou bezpečnost:
"Já jsem toho názoru, že v současné době se jedná o zásadní
otázku důvěry a kooperace mezi NATO, reprezentovaným v tomto případě
Spojenými státy, a Ruskem. Vzhledem k tomu, že zásadním problémem
není ani tak otázka množství hlavic, byť se tam projevuje, ale jedná
se o otázku protiraketové obrany, to znamená zastavení a snížení
schopnosti jaderného úderu. Dřívější paritu z hlediska ničivých
prostředků by měla vyrovnávat otázka důvěry a možnosti další
spolupráce, která má zásadní důležitost především z hlediska boje
proti terorismu."







