Referendum o EU či NATO - otázka, na které se strany neshodnou

Referendum by mělo být závazné. Shodly se na tom hnutí ANO, komunisté, Piráti a Okamurova SPD. Čeho by se ale mohlo týkat, na tom už shoda nepanuje.

Tomio Okamura, foto: Archiv Senátu Parlamentu ČRTomio Okamura, foto: Archiv Senátu Parlamentu ČR Podle hnutí ANO by mezi možné otázky položené v referendu nemělo patřit vystoupení z Evropské unie. Hnutí SPD naopak na možnosti hlasování o mezinárodních otázkách trvá - včetně dalšího členství v Evropské unii nebo v Severoatlantické alianci, říká šéf hnutí Tomio Okamura:

"V tomto bodě dochází během našich jednání k největším střetům. Andrej Babiš už začal hovořit o tom, že chce zvýšit kvorum pro vyhlášení referenda v navrhovaném zákoně o referendu, který už jde do poslanecké sněmovny. Je to návrh zákona SPD. My jsme pro, jsme otevřeni diskuzi."

SPD navrhuje minimální počet podpisů lidí pro vyhlášení referenda 100 tisíc, zástupci hnutí ANO mluvili až o 800 tisících. Shoda nepanuje ani u hranice účasti potřebné pro platnost referenda. Strany navrhovaly čísla mezi nulou až 35 procenty.

Sociální demokraté na jednání chyběli, zatím není zřejmé, kdo bude stát v čele strany po sjezdu, který se koná příští neděli.

ODS zákon o obecném referendu odmítá jako celek. Předseda strany Petr Fiala uvedl, že k parlamentní demokracii našeho typu institut obecného referenda nepatří. Je to věc, která neumožňuje dobře rozhodovat o složitých otázkách. Referendum podle něj patří do nižších úrovní politiky, například při rozhodováních v obcích. ODS se podle něj nebrání ani speciálnímu referendu ke klíčovým otázkám jako přijetí eura, takové referendum se ale vždy vyhlašuje konkrétním zákonem pouze k dané otázce.

Jediným celostátním referendem v historii Česka bylo referendum o vstupu do EU

Mikuláš Ferjenčík, foto: Česká pirátská strana, CC BY-SA 2.0Mikuláš Ferjenčík, foto: Česká pirátská strana, CC BY-SA 2.0 Takovým referendem, a zároveň jediným celostátním referendem v historii Česka, bylo referendum o přistoupení k Evropské unii. Proběhlo v červnu 2003. Volební účast byla přes 55 procent a členství podpořilo přes 77 procent hlasujících.

Možnost referenda o vystoupení z Evropské unie požadují i komunisté, ale nebrání se vypsání speciálních referend, připustil předseda Vojtěch Filip.

"Pokud by nebyla vůle to v tom obecném referendu přijmout, tak nezbývá než jinou otázku jiným ústavním zákonem řešit samostatně, což je šance, pro to, aby jednotlivé poltické strany nezablokovaly projednávání."

Podle Pirátů by se referendum Evropské unie týkat mohlo, ovšem za tvrdších zákonných podmínek. Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka by se nižší kvórum mohlo týkat vnitrostátních otázek, jako je třeba kouření v restauracích. O členství v mezinárodních organizacích by pak měla rozhodovat kvalifikovaná šedesátiprocentní většina.

Představy jednotlivých stran se tak dost liší. K dalšímu jednání se sejdou znovu příští týden. Pro schválení ústavního zákona o obecném referendu bude potřeba nejméně 120 hlasů v Poslanecké sněmovně a potom taky ústavní většina senátorů. Komunisté i SPD podmiňují podporu kabinetu právě prosazením zákona o obecném referendu.