Události Redukční kůra v armádě
Schopnost jednotek české armády spolupracovat v rámci Severoatlantické aliance hraje významnou roli v úvahách o rušení jednotek, které navrhují autoři Bílé knihy o obraně. Zrušeny a prodány budou například bitevní vrtulníky, protiletadlové rakety, pásová bojová vozidla pěchoty i kdysi vychvalovaný mobilní pasivní sledovací systém Věra. Jsou drahé a jejich využitelnost v rámci NATO je malá, argumentují autoři Bílé knihy.
Alexandr Vondra a Jiří Šedivý (vpravo), foto: Ministerstvo obrany ČR
Materiál má být balíkem opatření a doporučení dalšího
směřování české armády. Náměstek ministra obrany Jiří Šedivý
vysvětlil, proč by armáda nadále neměla držet bitevní vrtulníky:
"Ty bitevní vrtulníky jsme zvolili z toho důvodu, že ony nejsou plně interoperabilní s NATO, nejsou tudíž nasaditelné do operací, a modernizace na úroveň schopnosti nasazení do operace je mimo naše rozpočtové možnosti. My jsme se rozhodovali, zda nechat dožít, to by bylo dalších deset až patnáct let s tím, že jejich využitelnost je naprosto minimální, anebo je raději co nejrychleji odprodat, dokud ještě mají svou hodnotu, a ty prostředky investovat do rozvoje přepravních vrtulníků. No a rozhodli jsme se pro tu druhou variantu."
Bílá kniha doporučuje armádě, aby zmíněné stroje co nejdříve prodala případně vyměnila za jiné cenově odpovídající a potřebné vybavení.
Útočný vrtulník Mi-24, foto: Ministerstvo obrany ČR
Letka 29 bitevních vrtulníků má své domovské letiště v Náměští
nad Oslavou. Byla první jednotkou z bývalého východního bloku, která
v roce 2001 vstoupila do klubu takzvaných tygřích letek NATO. Kdy dojde
ke zrušení letky, není zatím jasné. Vojáci ale o práci nepřijdou,
říká velitel náměšťské základny Libor Štefánik:
"Já musím říct, že v žádném případě se nejednalo o propouštění příslušníků základny. Armáda do jejich výcviku investovala značné prostředky a jsou to odborníci na svém místě. Například pilotů a techniků, pokud dojde k avizovanému kroku, to znamená ukončení provozu vrtulníků Mi-24 nebo Mi-35 u 221. letky, předpokládám jejich přeškolení na transportní vrtulníky."
Experti ministerstva obrany také doporučují ponechat v armádě nadzvukové letouny. Jak řekl Jiří Šedivý, jedním z důvodů tohoto rozhodnutí je zvládnutí případné hrozby teroristického útoku prostřednictvím dopravního letadla:
Bílou knihu včera představil ministr zhruba padesáti velitelům, foto: Ministerstvo obrany ČR
"Vyšlo nám z toho, že pro tyto funkce je taktické nadzvukové
letectvo nezbytné. Čili my doporučujeme zachovat taktické nadzvukové
letectvo. To ovšem potom bude muset být diskutováno na politické
úrovni a bude muset padnout politické rozhodnutí. Zároveň říkáme,
že není možné, není v našich finančních silách a možnostech
udržovat oboje, to znamená pokračovat po roce 2015 v nadzvuku a investovat dalších řekněme 10 miliard do modernizace protivzdušné
raketové obrany. My proto říkáme, že z hlediska potřeb ochrany a obrany vzdušného prostoru je racionálnější pokračovat v nadzvuku a rozloučit se s protivzdušnou raketovou obranou."
Náměstek ministra obrany Jiří Šedivý dodává, že politické rozhodnutí musí padnout brzy. A to s ohledem na případné výběrové řízení nebo hledání jiného řešení, například sdílení nadzvukového letectva s jinou zemí NATO. Ministr obrany Alexander Vondra prý předloží vládě materiál v nejbližších týdnech.
Experti v Bílé knize o armádě také vycházejí z doporučení NATO,
které České republice radí redukovat vojenská letiště ze čtyř na
dvě. Náměstek ministra obrany Jiří Šedivý potvrdil, že návrh
počítá se zrušením minimálně jedné základny. Zmínil ale, která
letiště by rozhodně měla být zachována:
"Zcela jistě by to měla být ta letiště, do kterých se nejvíce investovalo, která mají perspektivu dalšího rozvoje, letiště, která slouží zároveň v systému podpory, příjmu případné posily spojeneckých sil. Čili je to letiště Čáslav, je to letiště Náměšť. Je to myslím celkem zřejmé i ze zběžné analýzy."
V úvahu přichází vojenská letecká základna v Přerově nebo
Pardubicích. Zrušením letiště by ministerstvo obrany, respektive
armáda ušetřila přes půl miliardy korun ročně. Takové prostředky
vynakládá na provoz. Bílá kniha o obraně také navrhuje redukci
vojenských újezdů a dalšího vybavení, na které nejsou v rozpočtu
prostředky.






