Události Radio Praha se připojuje k oslavám Světového dne rádia

13-02-2012 16:05 | Milena Štráfeldová

13. února slaví rozhlas svůj svátek. Je totiž Světový den rádia. Koncem minulého roku ho vyhlásila organizace UNESCO a letos poprvé se k němu připojuje více než 120 rozhlasových stanic z celého světa. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, známější pod svou zkratkou UNESCO, chtěla vyhlášením Světového dne rádia zdůraznit význam rozhlasu.

Stáhnout: MP3

Ten je už po desítky let jedním z nejrozšířenějších zdrojů informací, před nástupem televize a internetu byl dokonce vůbec nejmasovějším sdělovacím prostředkem. Dodnes slouží ke komunikaci a šíření informací i v těch nejodlehlejším částech světa, při přírodních katastrofách nebo válečných konfliktech. Malé rádio u ucha mohou mít i ti nejchudší obyvatelé slumů, právě tak jako fotbaloví fanoušci Chelsey. Slouží pacientům v nemocnicích i handicapovaným lidem, je často jediným zdrojem informací pro malé, odříznuté komunity. Svobodný rozhlas měl svou roli v boji proti všem diktaturám v průběhu 20. století. Zdálo by se, že jeho význam poklesl s nástupem televize a nových technologií, i s tím se ale dokázal vyrovnat. Dnes si ho mohou posluchači naladit přes digitální vysílání nebo satelit, najdou ho na internetu i v tzv. chytrých telefonech.

A proč si UNESCO za Světový den rádia vybralo právě 13. únor? Tehdy totiž, v roce 1946, bylo založeno Radio Spojených národů. Jen pro dobové srovnání: Československý rozhlas v oněch únorových dnech vysílal například projev generalissima Josifa Vissarionoviče Stalina k Nejvyššímu sovětu SSSR:

/autentická ukázka je součástí celkového zvuku tohoto příspěvku/

A v únoru 1946 zazněl z rozhlasových přijímačů i projev československého prezidenta Edvarda Beneše k osvětovým pracovníkům. I tato nahrávka jako správný archivní snímek pořádně šustí:

/autentická ukázka je součástí celkového zvuku tohoto příspěvku/

Připomeňme si, v jaké situaci vlastně byl rozhlas v roce 1945, když skončila druhá světová válka, a krátce po ní? Slovo má historik médií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Bednařík:

Petr BednaříkPetr Bednařík "Rozhlasové vysílání za 2. světové války se ukázalo jako velmi významné v boji proti nacismu. Když to vezmeme na našem příkladu, tady bylo zahraniční vysílání z Londýna a z Moskvy. Ale třeba i pro Spojené státy americké platí, že tam rozhlasové vysílání mělo obrovský význam v tom, jak rozhlas přesvědčoval občany USA, že je nutné podporovat americkou vládu v jejím válečném úsilí. Takže opravdu v roce 1946, kdy se rozhlas takto zmiňuje, je to velmi vázané na to, že rozhlas měl velmi pozitivní úlohu v letech 2. světové války."

Mezinárodní aspekt je od samého začátku i v samých základech naší rozhlasové stanice, Radia Praha. Jako zahraniční vysílání Československého a později Českého rozhlasu mělo posluchačům v zahraničí zprostředkovávat tu více, tu méně ideologizovaný pohled na naši republiku. Od samého začátku ale bylo důležitým zdrojem informací o staré vlasti pro české krajany. A ti se k němu přihlásili i po roce 1989, kdy mohlo znovu vysílat svobodně. Už tehdy v Radiu Praha s krajany a jejich rozhlasovými stanicemi spolupracovala naše kolegyně Jana Peterková:

Jana PeterkováJana Peterková "Vznikalo to v roce 1990 velmi spontánně a vlastně ze všech stran. Oni přijížděli hlavně z těch vzdálených zemí, z Austrálie a z Ameriky, a cítili potřebu dozvídat se o aktuálních změnách, které se v naší zemi děly. Mohu být konkrétní, přijel pan Sous z SBS Melbourne, přišel do redakce a řekl, že zaplatí telefonáty, abychom my dělali týdenní přehled událostí, toho, co se děje."

Od té doby se spolupráce Radia Praha s krajanskými rozhlasovými stanicemi výrazně rozšířila:

"Česká redakce Radia Praha v současné době posílá pořady do čtrnácti rozhlasových partnerských stanic. A to v těchto zemích: do Austrálie, kde máme několik spolupracovníků, dále do Spojených států amerických, do Chorvatska, Srbska a také na Ukrajinu."

Jana Peterková díky dlouholeté spolupráci s krajanskými rozhlasy také ví, o jaké pořady mají největší zájem:

"Řekla bych, že to jsou dva typy pořadů. Především pořady hudební, anebo také monotematické, věnované určitému problému. A potom to jsou rubriky české redakce, z nichž nejpopulárnější mezi našimi posluchači je rubrika Cestujeme po Česku, Češi v zahraničí, České nej. Velký zájem byl o rubriky z historie, ale také o Knihovničku Radia Praha. Většina rádií si oblíbila pořad Čeština, jak ji neznáte, a naprosto u všech stanic uspějeme se všemi pořady z archivu."

Jen za loňský rok Radio Praha rozeslalo svým partnerským rozhlasovým stanicím v zahraničí pořady, které vydají přes čtyři sta hodin vysílání. A současně jsme se jako jedna z prvních stanic snažili využívat i nové technologie:

"Už v roce 2000 jsme nabízeli možnost posílat pořady přes internet, prostřednictvím mp3. Tehdy to ještě bylo příliš brzo. Ale ujalo se to a myslím, že chloubou zahraničního vysílání je to, že bylo jedním z prvních médií v Česku, které začalo internet využívat."

V r. 2011 muselo Radio Praha z úsporných důvodů opustit své tradiční vysílání na krátkých vlnách. Posluchači nás ale najdou jak na internetové adrese www.radio.cz, tak na satelitu, v digitálním vysílání, v chytrých mobilech i na internetovém rádiu.

Linkovací služby

Doporučujeme

Další články vydání

Přímá volba prezidenta má i své odpůrce

Jan Charvát

Nedávno schválená přímá volba prezidenta má jak své příznivce, tak i odpůrce. Kritické hlasy se objevily už při zasedání Senátu, který...Více

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace