Radar ´od vítězného Napoleona´ začne kontrolovat celou Moravu

Na slavkovském bojišti u Sokolnic byl dokončen radar NATO. Jde už o druhé takové zařízení sítě protivzdušné obrany Severoatlantické aliance na českém území. První už stojí v Nepolisích u Chlumce nad Cidlinou. Na rozdíl od uvažovaného amerického radaru v Brdech nevyvolala jejich výstavba bouřlivou diskusi. Slavkovský radar se ale o určitý rozruch přece jen postaral. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Radar v Nepolisích, foto: autorRadar v Nepolisích, foto: autor Radary v Nepolisích a na slavkovském bojišti jsou v podstatě identická zařízení. Slouží jednak k ochraně vzdušného prostoru České republiky, jednak jsou součástí páteřní radarové sítě NATO. Proto také byly stavěny s finanční podporou aliance. Základní charakteristiky obou radarů popsal Radiu Praha zástupce velitele 26. brigády velení, řízení a průzkumu podplukovník Jaroslav Kalkant.

„Tento radar může vidět až 460 kilometrů do dálky a 30 kilometrů do výšky a zjišťovat cíle, které se v tomto prostoru nacházejí. Radiolokační informace je předávána do centra a dál potom ´zájemcům´. Z vojenského hlediska to znamená buď stíhacímu letectvu nebo raketovému vojsku. Pořízení radarů bylo řízeno centrálně z velení NATO v Evropě, jeho severní části. Je to součást pokrytí celé Evropy radarovým signálem.“

Určitý rozdíl mezi ´českým´ radarem v Nepolisích a ´moravským´ u Slavkova ale přece jenom je. Ten slavkovský měl být původně dokončen jako první. Stavba se ale rozběhla až po čtyřech letech ostrých sporů s jejími odpůrci. Radar totiž stojí u Sokolnic, na Prateckém kopci poblíž památného slavkovského bojiště. Nejvíce kritiky se na armádu sneslo nejen od lidí z okolních asi dvaceti obcí, ale i z okruhu přívrženců napoleonských historických klubů.

„Stavba stojí na místě, které je spojeno s velkou lidskou tragédií, s velkými oběťmi bitvy u Slavkova, stojí v těsné blízkosti památku, který tuto tragédii připomíná.“

Stěžuje si předseda Klubu vojenské historie Nový Jičín Ondřej Tupý. Radar vadí nejen kvůli pietě, ale také z estetických důvodů.

„Kopule vyčnívá více než 28 metrů nad panorama Prateckého návrší. Podle našeho názoru výrazným způsobem ničí toto panorama.“

Ondřej Tupý přitom ubezpečuje, že členové klubu plně souhlasí s potřebou radaru pro obranu státu i pro zabezpečení závazků Česka v rámci NATO.

„My jsme byli pouze proti volbě toho místa.“

Různí nezávislí odborníci prý vytipovali několik jiných vhodných lokalit poblíž Prateckého kopce. Přístup armády k celému sporu tedy kritici označují za arogantní. Miroslav Jandora z organizace Projekt Austerlitz, která pořádá každoročně známé vzpomínkové akce na slavnou bitvu tří císařů u Slavkova v prosinci 1805, připomíná paradox, že radar stojí uprostřed památkové zóny, ve které obyvatelé nesmí mít ani plastová okna, aby nenarušili krajinný ráz. Jan Pejšek z tiskového odboru Ministerstva obrany s kritikou nesouhlasí.

„My jsme zvažovali i jiné lokality na Moravě. Nakonec se ale pro nás jevily Sokolnice jako nejvhodnější z hlediska technického. Je třeba podotknout ještě jednu věc. Na tom místě nebyla zelená louka. Tam už od padesátých let minulého století stály různé druhy radarů. Naposledy ještě v roce 2002 bylo v té oblasti ještě šest radarů různých typů. Měly antény do výšky až 18 metrů. Rozhodně jsme tedy nezabrali zelenou plochu.“

Výstavba radaru přišla na půl miliardy korun. Zkušební provoz by mohl začít už v lednu příštího roku. Pak bude monitorovat letecký provoz nad celou Moravou.