Průzkumy nelžou, pokud je správně čteme

Průzkumy veřejného mínění, týkající se politických stran, před volbami prudce nabývají na významu. Naděje určité strany na překročení pětiprocentního volebního kvóra je pro voliče sdělením, že jeho hlas nepropadne, pokud ji bude volit. Hlas pro neúspěšnou stranu by si ale rozdělily ty silnější. Průzkumy tak mohou rozhodovat i o bytí či nebytí té-které politické síly. A přitom někdy jen špatně čteme průzkumy.

Tři politické strany mají červnový vstup do Poslanecké sněmovny takřka jistý: ODS, sociální demokraté a komunisté jsou již teď silnými parlamentními subjekty a všechny průzkumy jim předpovídají až dvouciferný volební výsledek. Téměř dvaceti kandidujícím uskupením zase dávají šanci jenom jejich funkcionáři. Prognózy několika desetin až jednoho procenta sice čistě teoreticky lze v několika málo případech zvrátit, ale v praxi se to obvykle neděje. Nadějnou záhadou tak pro voliče zůstávají zelení a lidovci.

Mimoparlamentní zelené vynesl do oblak první průzkum, který jim přisoudil více než pětiprocentní výsledek. Od té doby se jejich popularita ještě zvedla. Vládní KDU-ČSL naproti tomu podle některých průzkumů zažívá pokles. Oba výsledky ale mohou být matoucí. Je totiž třeba rozlišovat mezi třemi různými pojmy. Stranické preference jsou něco jiného, než voličské preference a než volební prognóza, říká ředitel agentury STEM Jan Hartl:

"V současné době se například diskutovalo o tom, že v našem výzkumu dosáhla KDU-ČSL 4,9 procenta, zatímco ve výzkumu firmy Factum Invenio prognóza ukázala na více než 12 procent. Prognóza vycházela z výzkumu, který dal straně KDU-ČSL něco přes 7 procent, zbytek je předpoklad té firmy. Proto ten velký kontrast."

Jinak totiž vypadá podíl příznivců strany v celé v populaci a jinak pouze mezi těmi, kteří opravdu půjdou volit, což bude podle odhadů asi jen každý druhý oprávněný volič. A poslední zmíněný pojem, volební prognóza, počítá ještě s dalšími očekávanými vlivy.

Ač tedy ředitel STEM Jan Hartl nezpochybňuje 4,9 procenta pro lidovce, zjištěných jeho agenturou v rámci stranických preferencí, na možný výsledek voleb se dívá jinak:

"Já si myslím, že se celkem jednoznačně - alespoň z toho, jak vypadá situace v současné době a co je známo o kvalitě přízně jednotlivých stran -dá usuzovat, že volební výsledek KDU-ČSL bude vyšší, než ukazují dnešní preference. Je to dáno disciplinovaností voličstva KDU-ČSL. A u Strany zelených to bude opačně. Kde ta přízeň vypadá v tuto chvíli poměrně dobrá, ale my vidíme z dat, že mnoho lidí velmi váhá, jestli se voleb vlastně má účastnit. Já si myslím, že pro Stranu zelených by přes těch 10-11 procent, které ukazují různé výzkumy, byl úspěch, kdyby skončili s nějakými 6-7 procenty, a lidovci na tom mohou být lépe."