Průzkum: Téměř polovina lidí pomáhá svým stárnoucím rodičům

Téměř polovina lidí v Česku pomáhá svým stárnoucím a nemocným rodičům. Ukázal to průzkum agentury Ipsos pro spolek Život 90, který se zaměřuje na pomoc seniorům. Ještě složitější to má tzv. sendvičová generace. Říká se jí tak proto, že se stará nejen o své stárnoucí rodiče, ale ještě o své děti. Podle průzkumu se jedná až o dvě pětiny lidí, kteří pečují o své rodiče. Důvodem je pozdější mateřství i prodlužující se lidský věk.

Jan Lorman, foto: Alžběta ŠvarcováJan Lorman, foto: Alžběta Švarcová Jak uvedl ředitel spolku Život 90 Jan Lorman, mezi ty, kteří pečují, patří nejčastěji ženy, které se blíží, nebo už jsou v důchodovém věku. Senior, o kterého nejčastěji pečují, je jejich matka. Za tuto péči pak nejsou nijak ohodnoceny.

"To už je na úrovni určité služby, které se říká osobní asistence. To je 24 hodin denně."

Podle Jana Lormana péče o rodiče mnohdy vyplňuje veškerý volný čas pečujících. To má dopad na jejich psychický i fyzický stav. Ale také na rodinný a osobní život. Stává se, že žena musí skončit s prací, jako například Danuše Davidová z Prahy, která pečuje o svoji maminku.

"Musela jsem skončit v mém zaměstnání, protože bych to fyzicky nezvládla. Sama mám zdravotní potíže, jsem těžký astmatik. Měla jsem v práci svůj režim. Ale musíte skončit, protože to jinak nejde."

Pokud lidé musí opustit zaměstnání, odráží se to pak i v jejich důchodech. Podle Jana Lormana je nutná osvěta a podpora státu i zaměstnavatelů.

Lidé by uvítali příspěvek na péči jako firemní benefit

Lidé by podle průzkumu uvítali, kdyby jim zaměstnavatel péči o rodiče usnadnil. Dvě pětiny míní, že by firmy měly nabízet pečujícím pružnou pracovní dobu. Celkem 22 procent dotázaných uvedlo, že by bylo dobré mít možnost přestat na přechodnou dobu pracovat s odpovídající náhradou. Některé firmy si to začínají uvědomovat.

"U nás není výjimečná pružná pracovní doba nebo poloviční úvazky. U nás je běžné, že zaměstnanci mají 20 pracovních dní, které firma plně kompenzuje celou výší jejich platů, ať už se starají o své blízké, nebo když jsou sami nemocní," uvedl Jan Hauptman ze společnosti JTI.

Podle 17 procent lidí by jedním z firemních benefitů mohl být právě příspěvek na pečovatelskou pomoc.

Stát od 1. června pomáhá dlouhodobým ošetřovným

Foto: Filip JandourekFoto: Filip Jandourek Stát chce lidem pomoci takzvaným dlouhodobým ošetřovným. To mohou lidé čerpat od letošního 1. června, uvedla Jana Hanzlíková z ministerstva práce a sociálních věcí. Pro koho je ošetřovatelské volno určeno?

"Pro pečující, kterým v rodině nastane krizová situace. Jejich blízký se vrátí z hospitalizace v nemocnici, a potřebuje pomoc. Ta dávka má určitá kritéria. Je tam minimálně sedm dní hospitalizace, ošetřující lékař musí konstatovat, že člověk, kterého propouští, potřebuje minimálně ještě dalších 30 dní péči další osoby."

Ošetřovatelské volno si mohou lidé vzít maximálně na 90 dní, a pobírat budou 60 procent ze základu výdělku.

Na péči o seniory zaměřili své výzkumy už před několika lety experti Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zjistili, že péči v rodinách dostávalo tehdy na 80.000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy - manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování 41 hodin týdně.

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Podle dřívějších odhadů odborníků by intenzivní péči v roce 2030 mohlo potřebovat kolem 145.000 lidí, podpůrnou pomoc pak dalších 400.000 až 550.000 osob.

Autoři výzkumů doporučili propojení zdravotní a sociální péče. Nutné je také to, aby česká společnost změnila svůj postoj k pečujícím a jejich práci uznávala.